dřepčíci na slézové růži (topolovce)Lichořeřišnice (Tropaeolum) pochází ze severních tropických oblastí Jižní Ameriky. Lidé ji postupně rozšířili do Evropy, Severní a Střední Ameriky, Austrálie i na Nový Zéland a ostrovy v Tichém oceánu, částečně do Afriky a Asie. V příhodných podmínkách lichořeřišnice zplaněla.



U nás nejčastěji pěstujeme lichořeřišnici větší (Tropaeolum majus) a to jak kultivary s poléhavou nebo pnoucí lodyhou.

Dřepčíci (Phyllotreta) jsou černí, přibližně 2 mm velcí brouci, kteří škodí převážně na jaře. Při vyrušení se dokáží velmi silně odrazit a odskočí až metr daleko. Proto si ve slovenštině vysloužili pojmenování skočka v angličtině flea beetle (flea = blecha).

Dřepčíci nejčastěji škodí na brukvovité zelenině, ředkvičkách, ředkvích, křenu, mangoldu, kapustě, kedlubnech, někdy i na balkónových rostlinách. V létě patří k jejich oblíbeným cílům lichořeřišnice a slézová růže (topolovky).

Škody na rostlinách způsobují hlavně dospělci okusem listů. Přes noc se obvykle zdržují v půdě a na rostliny "útočí" po oschnutí rosy. Napadené listy jsou na mnoha místech proděravělé.

velmi účinnou zbraní proti dřepčíkům je zálivka

žluté lepové desky zmírní výskyt dřepčíkůJak s dřepčíky zatočit?

  • Pokud chcete dřepčíkům co nejvíce znepříjemnit život, častěji zalévejte.
  • Při likvidaci dřepčíků mohou pomoci také žluté lepové desky.
  • K přirozeným nepřátelům dřepčíků patří střevlíci, drabčíci, parazitické vosičky, rejsci. Jako skvělé pomocníky v boji s dřepčíky můžete využít škvory. K jejich přemístění výborně poslouží starý převrácený květináč naplněný slámou. Více v článku Škvor – škůdce nebo pomocník?