Některé druhy plodin mají dlouhou vegetační dobu a v našich klimatických podmínkách by plody nestihly dozrát. Mezi takové plodiny patří papriky, rajčata, okurky, cukety, dýně, ale i celer, kedlubny, brokolice, růžičková kapusta nebo květák. Ty je tedy nutné předpěstovat doma v teple (ideální nyní v únoru) a na záhon nebo do skleníku je umístit až v době, kdy už mráz nehrozí, tedy ideálně po 15. květnu.
Pokud se na předpěstování zeleniny nebo květin vrhnete, vysévejte celý sáček s osivem. Většina osiv má krátkou klíčivost a nemá tedy cenu si semena schovávat do dalšího roku.
Na předpěstování se nezapomeňte dostatečně vybavit. Pro předpěstování sadby se budou hodit sadbové a výsevní desky, kde má každá rostlina svou vlastní buňku, ve které bude růst až do vysazení na finální stanoviště. Stejným způsobem se dají využít i umyté kelímky od jogurtů a jiných potravin. Nesmíte však zapomenout do kelímku udělat na dně odtokovou dírku, aby mohla odtékat přebytečná voda. Sadbové nádoby naplňte kvalitním pěstebním substrátem, ten zajistí dobré vzcházení semen a výživu rostlin po celou dobu růstu. Další možností jsou rašelinové květníky a rašelinové tablety. Ty mají tu výhodu, že se dají vsadit do půdy i s rostlinou, kde se postupně rozpadnou.
Jak na jednotlivé druhy zeleniny?
Papriky
Semínka papriky potřebují opravdu pořádnou dávku tepla a světla, aby dobře vyklíčila. Nádobu se semínky můžete umístit na parapet, na kterém bytě nejvíce světla, ideálně jižní. Hlídejte, aby měla semínka dostatek vláhy, nesmí vyschnout. Ve chvíli, kdy má rostlinka první pravé lístky, je dobré ji tzv. přepíchnout do větší nádoby, aby měla dostatek prostoru. Nejen při předpěstování, ale i po celou dobu růstu potřebuje paprika dostatek tepla a nesvědčí jí teplotní výkyvy. Do skleníku je možné vysadit sazeničky v druhé polovině dubna, ven až po tzv. zmrzlých mužích (po 15.květnu).
Rajčata
Rajče je pohodová, nepříliš náročná rostlina, která zvládá i chladnější podnebí, proto se jí u nás daří i při horším létě. Stejně jako u paprik můžete semínka vysít do výsevní misky a pečlivě hlídat vlhkost půdy. Používejte raději rozprašovač, abyste zajistili rovnoměrné provlhčení substrátu a nepoškodili semenáčky. Rajčata po vytvoření prvních pravých lístků přepichujte do samostatných nádob, aby měli dostatek prostoru. Stejným způsobem si můžete předpěstovat i celer.
Okurky
Okurky předpěstujte samostatně, maximálně po dvou do jedné nádoby. Okurkám totiž nesvědčí setí nahusto, kořínky jednotlivých rostlinek by se pak od sebe museli odtrhávat. Stejným způsobem předpěstujte dýně a cukety.
Využijte rané odrůdy zeleniny pro pěstování ve skleníku
Máte na zahradě skleník? Pokud ano, můžete se pustit do výsevu rané zeleniny přímo do půdy ve skleníku. Pokud jste si záhony ve skleníku připravili již na podzim, stačí jen půdu přehrábnout, provlhčit a můžete rovnou vysévat semínka dle návodu na sáčku. Pokud ne, je potřeba půdu připravit, dezinfikovat a zbavit ji organických zbytků po předešlém pěstování. Půdu je dále dobré obohatit o vyzrálý kompost nebo kvalitní substrát a zrýt.
Rané ředkvičky, salát, a i špenát přečkají drobné mrazíky a můžete je bez obav zasít už v únoru. Pokud byste přesto měli obavu, aby rostlinky neponičil mráz, můžete je přikrývat netkanou textilií.
Okrasné cibuloviny
Nestihli jste na podzim zasadit okrasné cibuloviny? Únor je poslední měsíc, kdy ještě cibuloviny můžete v předjaří zasadit, aby stihly ještě v tomto roce vykvést. Pokud půda není promrzlá a můžete do ní udělat jamku, nemusíte se obávat, že by se cibulkám něco stalo. Sázejte je do hloubky o dvojnásobku jejich velikosti.
Pokud chcete mít barevné záhony plné květů, je potřeba zasadit cibuloviny ve větším množství k sobě tzv. do hnízd. Ta pak vytvoří trsy květů a budou v záhonech vypadat lépe než jednotlivé rostliny.
