Šalvěj lékařská

Šalvěj lékařská /Salvia officinalis/ je léčivá, středně vysoká, vytrvalá bylina z čeledi hluchavkovitých. Roste v nižších polohách a teplých oblastech, najít ji můžete na suchých lukách, mezích i stráních. Léčivé vlastnosti šalvěje lidé znali už ve starověkém Egyptě. Její obliba stále roste, pěstuje se v zahradách i jako okrasná nebo medonosná rostlina.

Tato aromatická bylina zastupuje velmi početný rod, je známo více než 1 000 druhů šalvěje. Vyskytuje se nejčastěji jako keř nebo polokeř, má zdřevnatělé, avšak jen sporadicky větvené lodyhy. Roste vzpřímeně, rostlina může být vysoká až půl metru a její krásná, jemná květenství jsou laděna nejčastěji do růžova a do fialova. Řapíkaté listy, vejčitého tvaru, jsou plstnaté a lehce vroubkované, barvy leskle šedé až zelené. Šalvěj kvete od května do července.



Jak pěstovat šalvěj

Šalvěj vyžaduje především sušší, slunné stanoviště a propustnou půdu, nejlépe se jí bude dařit v teplých a klimaticky chráněných oblastech. Na zimu je nutné šalvěj chránit před mrazy, bylina není mrazuvzdorná, škodí jí nejen holomrazy, ale i ostré zimní větry. K ochraně pomůže například přikrývka z chvojí. Na jaře, po odstranění krytí, keře na polovinu sestřihneme a odstraníme staré a suché výhony. Šalvěj nesnáší vlhké půdy, ocení naopak lehčí až středně těžkou půdu, dostatečně zásobenou živinami a vápníkem. Hodí se do větší skalky nebo do svažitých terénů. Vhodná je i jako obrubníková rostlina. Na stejném místě ji můžete ponechat přibližně 4-5 let.

Vypěstovat šalvěj si můžete sami ze semen nebo ze sazenic, v pařeništi nebo přímo na výsevném záhonu (vyséváme podle počasí v březnu-dubnu). Mezi nejznámější druhy patří:

  • Šalvěj hajní /Salvia nemorosa/
  • Šalvěj luční /Salvia pratensis/
  • Šalvěj přeslenitá /Salvia verticillata/
  • Šalvěj zahradní /Salvia viridis/
  • Šalvěj zářivá /Salvia splendens/

Kdy a jak sklízet šalvěj?

Nať s listy šalvěje se sbírá za sucha v průběhu června a července, neměla by se seřezávat příliš nízko nad zemí. V prvním roce pěstování se sklízí jen jedenkrát, v dalších letech i 2-3x/rok. Naposledy můžete šalvěj sklidit nejpozději během září, aby rostliny do zimy stihly ještě obrůst a nevymrzly. Nejvíce léčivých účinků však mají listy před květem, později jejich léčivá síla mírně slábne.

Otrhané listy ze stonků sušíme na suchém a vzdušném místě. Používají se jako koření podobně jako petrželka (chutnají trpce a mírně nahořkle) k ochucení telecího a vepřového masa, hodí se do omáček, nádivek nebo k dochucení sýrů. Květy se hodí také k řezu a k sušení pro zimní ozdobu.

Použití šalvěje

Obsahuje směs silic a éterických olejů, kafr, vonný extrakt, třísloviny, saponiny, hořčiny, pryskyřice, vit. skup. B, vit. P, minerální a hormonálně účinné látky a další. Šalvěj má protizánětlivé a antibakteriální účinky, může významně ulevit při virózách a nemocech dýchacích cest, působí proti virům, omezuje nadměrné pocení, zabraňuje také průjmům a pomáhá při zažívacích potížích nebo při nadýmání. Šalvěj výborně účinkuje jako dezinfekce, esence do koupelí, přidává se do šamponů, zubních past, ústních vod i kloktadel, využívá se i v kosmetice jako pleťová voda na akné.

Na co si dát pozor

Ve vyšších dávkách a koncentracích, zejména v kombinaci s alkoholem, šalvěj působí toxicky a mohlo by dojít k poškození jater.  Za bezpečné množství jsou považovány nejvýše 3-4 šálky odvaru (čaje) za den. Užívá se nikoli jako prevence, ale především při akutních obtížích, příp. několik dní po jejich odeznění. Těhotné ženy a kojící maminky by šalvěj vnitřně používat vůbec neměly, mohla by nepříznivě ovlivňovat tvorbu mateřského mléka.