Výhody kompostování
Kompost je směsicí organických a minerálních látek, jeho hlavní a nejdůležitější složku tvoří tzv. humus. Humus je nepostradatelný pro udržení půdní úrodnosti. Tato důležitá součást kompostu vzniká působením mikrobů při biochemickém rozkladu a přeměnách zbytků rostlin, drnů, popela a dalších navrstvených organických odpadních látek. Mikroorganismy se množí v závislosti na stupni vlhkosti a tepla.
Protože většina zahrádkářů průběžně shromažďuje ve vymezeném prostoru přírodní materiály a odpady z domu i hospodářství, vyplatí se tyto substance cíleně kompostovat. Kompostování organických zbytků má hned dvě výhody. Jednak zmenšíme množství domovního odpadu, za jehož odvoz se platí čím dál vyšší částky, a za druhé - po několika měsících tlení přírodních látek získáme skutečně kvalitní přírodní materiál k hnojení půdy, který může plně nahradit drahá obchodní hnojiva.
Příprava kompostu
Nejdůležitější funkcí kompostu je zvýšení úrodnosti půdy. Dobrý kompost zkvalitní zeminu a obohatí ji o základní prvky, podporující zejména na počátku vegetace zdravý růst rostlin. Jsou to především dusík (N), fosfor (P) a draslík (K). Které materiály jsou budoucím zdrojem těchto cenných látek, a tedy vhodné pro kompostování?Co dávat do kompostu
Spadané listí, shromážděné na podzim, obsahuje méně dusíku, ale mnoho živin. Hodí se pro zimní pokrytí půdy i pro kompostování s dalšími zelenými odpady. Zvlášť na jaře probíhá samovolné tlení poměrně rychle. Časté dotazy se týkají listí ořechového, zda je vhodné pro kompostování. Lze říci, že v zásadě není problém je také kompostovat, pouze musíme vzít v úvahu, že tlení ořechového listí trvá podstatně déle, a je proto výhodné vyčlenit pro ně zvláštní prostor či ohradu a nemíchat je dohromady s ostatním listnatým materiálem.
Hnůj od hospodářského zvířectva – čerstvý se zarývá na podzim, ale nikoliv každý rok. Stačí jej používat jedenkrát za 2 až 3 roky. Hovězí hnůj je vhodný pro všechny typy půd, zatímco koňský pro lehké a spíše sušší půdy, rychle se zahřívá a rozkládá. Hnůj od drobných zvířat lze přidávat do kompostu přímo.
Peří z drůbeže se může kompostovat, nevýhodou je však pomalý proces jeho rozkladu. Užitečné látky bohaté na dusík budou k dispozici pro kompost nejdříve po 1-2 letech.
Opatrně je potřeba zacházet s močůvkou. Použít ji lze až po dokončení kvasného procesu a následném zředění s vodou v poměru jeden díl močůvky a pět dílů vody. Pro záhony se zeleninou a jahodami ji vůbec nepoužíváme, aby nedošlo k jejich kontaminaci.
Další kompostovatelné materiály:
- popel ze dřeva (obsahuje žádoucí organickou hmotu, vápník, draslík i fosfor)
- kávová sedlina a vyluhovaný čaj (reagují spíš kysele, obsahují draslík a hořčík)
- papír (balicí, papírové ručníky - vyrovnávají obsah vlhkosti a zlepšují strukturu kompostu)
- sláma, zbytky vlasů a vousů (obsahují dusík) a další.
Některé komponenty lze zahrnout, ale v omezené míře nebo až po zpracování, jsou to například:
- slupky z jižního ovoce (pomeranče, grepy, citrony, banány) – ve větším množství se do kompostu nehodí, jsou náchylné k plesnivění
- pozor také při větším množství posekané trávy – zamezuje přístupu vzduchu a tlení, pokud ji nepromícháme např. s hoblinami nebo drceným dřevem
- vaječné skořápky vcelku – mají vysoký obsah vápníku, ale špatně se rozkládají, doporučujeme přidávat je do kompostu až po nadrcení.
Co do kompostu nepatří
- úporné plevelnaté rostliny
- zbytky masa a jídla (mohly by přilákat potkany)
- větší kusy po řezu keřů a stromů (přidat po nadrcení v drtičce je možné)
- dřevěné části postižené houbami a chorobami.
Druhy kompostů
- mulčovací, hrubý nebo čerstvý – organické látky v počáteční fázi tlení, hodí se zejména k pokrytí půdy mezi zakořeněné rostliny
- kompostová (humusovitá) zem – vzniká po delší době tlení, před upotřebením je potřeba prosít přes hrubé síto. Takto zpracovaný kompost rozhodíme na záhony při výsevu nebo výsadbě. Můžeme mělce zapracovat i přímo do půdy nebo do připravených rýh pro výsev.
Důležité pravidlo je nehnojit jednostranně. Naše snaha by měla směřovat k tomu, aby byl poměr v půdě mezi jednotlivými látkami přibližně v rovnováze. Na počátku vegetace působí příznivě pro růst lehce vyšší podíl dusíku, v průběhu vegetace je potřeba občas doplňovat v závislosti na typu půdy spíš draslík.
Při používání vlastního organického kompostu již většinou není nutné přihnojovat půdu dalšími průmyslovými hnojivy, urychlující růst plodin, aby nedocházelo ke kumulaci a zvýšené koncentraci dusíku.
