Špenát setý
Špenát setý /Spinacia oleracea/ je rychle rostoucí jednoletá rostlina se sklizní na podzim i na jaře. Vytváří přízemní růžice listů sytě zelené barvy. Tvary listů jsou pestré v závislosti na druhu kultivaru. Listy obsahují velké množství vody, rychle vadnou a postupně ztrácejí vitamíny. Čerstvé je proto nelze uchovávat déle než 2-3 dny. Pro delší skladování je musíme zmrazit.
Odrůdy špenátu
Oblíbená zelenina s vysokým obsahem kyseliny listové se pěstuje v podobě rozmanitých druhů vyšlechtěných odrůd. Odlišují se svou chutí, obdobím výsevu a sklizně, schopností přezimovat, rezistencí proti plísním a také odolností vůči vybíhání do květu. Zelenožluté květy nejsou žádoucí, neboť snižují kvalitu špenátu.
Příklady špenátových odrůd pro jarní i podzimní výsev
- Matador – klasická odrůda, hodí se i k pěstování přes zimu,
- Monores - velmi raná odrůda, odolná proti namrzání,
- Hudson F1 – hybridní odrůda, celkově rezistentní,
- Winter Riesen – celoroční pěstování, velmi chutná odrůda v syrovém stavu.
Letní odrůdy špenátu pro teplejší oblasti
- San Marco F1 – jarní výsev, letní sklizeň, odolná vůči plísni a vybíhání do květu.
- Novozélandský špenát (čtyřboč) – poměrně často pěstovaná vytrvalá plazivá rostlina, velmi podobná klasickému špenátu. Toleruje i tropické teploty, je však choulostivý na mráz. Tvoří velké poléhavé trsy s jemnými výhonky a dužnatými listy. Pomaleji klíčí, doporučuje se proto před sadbou namočit semena do vlažné vody, aby nabobtnala. Novozélandský špenát je méně náchylný k vybíhání do květu a odolný proti škůdcům i chorobám.
Podmínky pro pěstování špenátu
Vhodné jsou středně těžké humózní půdy. Kromě hodně těžkých a písčitých půd se dá říct, že špenát snáší většinu typů půd. Nemá rád jen sucho a větrná místa. Chudé půdy můžeme vylepšit kvalitním zahradním kompostem, vyvarujeme se ale přehnojování průmyslovými dusíkatými hnojivy, aby úroda neobsahovala nežádoucí dusičnany.
Kdy a jak vysévat špenát
Na jaře vyséváme špenát do předem připravené půdy co nejdříve v březnu, jakmile je počasí příznivé, ve vyšších polohách v dubnu. Pro podzimní sklizeň vyséváme špenát od června do srpna. Výsev pro zimní odrůdy se uskutečňuje zhruba od konce srpna do září/října podle aktuálních podmínek, špenát pak dozraje v dalším roce na jaře. Rostliny určené pro zimní pěstování je potřeba přikrýt a chránit před holomrazy chvojím.
Pro nepřetržitou sklizeň vyséváme špenát postupně, vždy jakmile vzejdou sazenice z předchozího výsevu. Osivo můžeme vysévat průběžně, v menším množství, a zajistit si tak přísun kvalitní zeleniny i během roku.
Semínka rozmisťujeme řidčeji v řádcích vzdálených od sebe asi 20 cm, v hloubce kolem 2-3 cm. Během vegetace zbavujeme špenát plevele, podle potřeby jednotíme, okopáváme a přiměřeně zaléváme. Především několik týdnů před sklizní je zálivka důležitá.
Sklízet lze jednotlivé, dobře vyvinuté listy i celé rostliny. Mladé čerstvé listy sklízíme 5-6 týdnů po výsevu, v teplých oblastech i dříve. Využijeme je pro konzumaci v syrovém stavu do zeleninových salátů nebo lehce tepelně upravené.
Špenát v kuchyni
Špenát je nutričně bohatá a zdraví prospěšná zelenina s vysokým obsahem karotenoidů, vitaminů a minerálních látek. Vlivem přítomnosti železa a listové zeleně působí příznivě na tvorbu krve, zastoupený mangan zlepšuje látkovou výměnu. Špenát je i významným zdrojem draslíku, má pozitivní vliv na krevní tlak a posiluje imunitní sytém. Je vhodný pro střevní a žaludeční diety, určitá opatrnost v konzumaci se však doporučuje při ledvinových chorobách a při užívání léků na ředění krve.
Špenát obsahuje kyselinu šťavelovou, která může ovlivňovat hodnoty vápníku v těle. Aby nedocházelo k jeho úbytku, doporučuje se konzumovat současně i potraviny s vyšším podílem vápníku, např. mléko a mléčné výrobky.
