Hrášek jako lahůdková zelenina?

Mez lahůdkovou zeleninu bývají tradičně zařazovány druhy, které mají jemnou delikátní chuť, nejsou úplně běžné a zpravidla i jejich cena bývá vyšší. K nejznámějším zástupcům patří chřest, artyčoky, cukrová kukuřice a fenykl. Zmínit můžeme také řapíkatý a listový celer, reveň a čekanku. Výše uvedené parametry však splňuje i čerstvý zelený hrášek. V sezóně jej můžete koupit v kamenných obchodech či tržištích. Cena zelených lusků se pohybuje od 70 po 120 Kč.



Klíč první - odrůda

hrášek - od květu až po zralé luskyPři pěstování na zahradě můžeme – na rozdíl od zemědělců – dát přednost nejchutnějším odrůdám. Nikdy totiž nesklízíme tak velké množství plodiny, abychom ho nezvládli opakovaně protrhávat. Zahrádkáři pěstují nejvíce zahradní dřeňový hrách (Pisum sativum convar. medullare). Ceněna jsou jeho křehká a sladká zrna. Státní odrůdová kniha v roce 2015 uvádí 22 druhů dřeňových hrachů. Vybírat můžete tedy nejen podle chuti, ale také velikosti zrn (malé, střední, velké), velikosti lusků, počtu zrn (5 – 12) v nich či délky zrání (vegetační doba).

čas mezi výsevem a sklizní

  • velmi raný – 66 – 69 dní
  • raný – 70 dní
  • poloraný – 77 – 79 dní
  • polopozdní – 80 dní
  • pozdní – 87 dní

Klíč druhý - sklizeň

včas sklizený hrášek je nejchutnějšíSklizeň probíhá podle ranosti hrášku od konce června do poloviny července, přibližně 2 – 3 týdny po odkvětu. Zrna zeleného hrášku sklízíme v mléčné zralosti. Pokud se vám zdá, že lusky už jsou pěkně "nafouklé", zkuste ty největší otevřít a hrášek ochutnejte. Budete-li příliš dlouho vyčkávat, připravíte se o tu nejlepší chuť. Přezráváním lusků se mění lahodné cukry do zásobního škrobu a hrášek tvrdne a hořkne. Výhodou dřeňového hrachu je skutečnost, že si sladkost udrží delší dobu během vegetace než polní hrách.

Jak choulostivou surovinou zelený hrášek je velmi dobře vědí jeho velkopěstitelé, kteří jej na polích produkují pro další využití v potravinářském průmyslu. Jejich způsob sklizně můžeme popsat jako z pole co nejrychleji do konzervy či do mrazáku. Dřívější dvoufázovou sklizeň, kdy se nejprve rostliny vytrhaly a pak se od nich oddělily lusky, z kterých se vylupoval hrášek, dnes nahrazuje jednofázová sklizeň sklízecí mlátičkou. Speciální kombajn vyčesávacím ústrojím oddělí rostliny od pozemku a v mláticím bubnu pak hned vyluští zrna. Zbývá z pole co nejrychleji a nejšetrněji dopravit surovinu ke zpracovatelům. Zajistit, aby se vyloupaný hrášek při převozu v horkých dnech nezapařil je někdy skutečně obtížné.

Klíč třetí – konzumace

Pokud si toužíte na zahradním hrášku opravdu pochutnat, pak zapomeňte na jeho skladování. Ideální variantou je jeho průběžné otrhávání tak, jak lusky dozrávají, tedy třeba ob den, a jejich okamžitá konzumace. Každým dnem skladování je chuť méně lahodná.

Konzumace hrášku je nejlepší v syrovém stavu nejen kvůli chuti, ale také proto, že jen tak si hrášek zachovává maximum živin, enzymů a vitamínů. Půl hrnku zeleného hrášku obsahuje více než 20% denní dávky vitamínu C, 10% β-karotenu a 8% denní dávky železa, vitamíny B a hořčík. Zanedbatelný není ani přísun vlákniny, bílkovin a draslíku.

Pokud přesto potřebujete krátkodobě hrášek skladovat, pak jejuchovávejte při nižších teplotách, ideálně kolem 2 °C. Při delším skladování lusky žloutnou a dehydrují se.