Fenykl jako koření, lék i zelenina

semena fenyklu obecného se používají jako lék i kořeníFenykl používá lidstvo jako koření i lék velmi dlouho. Jeho aroma i léčivost oceňovaly všechny starověké kulturní národy. Fenykl patří (podobně jako kopr) do čeledi miříkovitých rostlin. Proto je mu svými listy i semeny podobný. Ve starší literatuře jej můžete najít i pod názvem vlašský kopr či úkrop.



Fenykl obecný (Foeniculum vulgare ssp. vulgare var. azoricum) se pěstuje jako lahůdková zelenina, která vyniká výraznou, aromatickou chutí. Najdete jej také pod názvem fenykl řapíkatý, hlíznatý, sladký nebo boloňský. Tento fenykl se sklízí již v prvním roce výsevu.

Od fenyklu určeného na sklizeň semene se fenykl sladký liší kratšími a mohutnějšími stonky, ze kterých vyrůstají listy se zakrnělou čepelí. Listové řapíky jsou v dolní části zdužnatělé a rozšířené a vytvářejí tzv. nepravou cibuli. Právě tyto zdužnatělé části se konzumují.

Řapíkatý fenykl používáme syrový do zeleninových salátů. V tepelné úpravě se podává samostatně nebo v kombinaci s jinou zeleninou. Kromě vaření v páře je možné jej dusit, grilovat i vařit.

Sladký fenykl měli v oblibě staří Řekové i Římané. Jejich vojáci fenykl pojídali, aby zůstali zdraví, ženy v něm viděly prostředek proti obezitě. Ve středověku se semeny fenyklu zaháněl hlad v době půstu. Jako digestivum (látku na podporu trávení) žvýkají lidé syrovou nať. Prý tak snáze překonají chuť k jídlu.

Jak pěstovat řapíkatý fenykl

Vegetační doba sladkého fenyklu je 70 dní. To znamená, že pokud jej vysejete počátkem prázdnin, v první polovině září se můžete těšit ze sklizně. Výhodou je, že žádné zvláštní nároky na péči tato lahůdková zelenina nemá.

  • čerstvě sklizený řapíkatý fenykl teplota - optimální teplota pro pěstování je 16 - 20 °C. Teploty nad 24 °C a pod 7 °C brzdí růst, při mrazech pod -3 °C dochází k poškození.
  • půda – nejlépe se pro pěstování fenyklu hodí hluboké humózní propustné živné půdy s obsahem vápníku. Nesnáší přímé hnojení chlévskou mrvou.
  • střídání plodin - na předplodiny není náročný. Není vhodné ho zařazovat po kořenových zeleninách (nebezpečí napadení kořenomorkou fialovou). Ve výsevním postupu jej zařazujeme po předplodině, např. po raných košťálovinách, salátu či špenátu.
  • vláha – na zavlažování je fenykl náročný. Nedostatek vody se projeví na konzumní části – je tvrdší, méně šťavnatá. Navíc se zvyšuje riziko vybíhání do květu.
  • přímý výsev - od června do poloviny srpna (tomu odpovídá sklizeň od srpna do října). Fenykl pěstujeme ve sponu 0,4-0,5 x 0,2-0,3 m.
  • sadba – je možné použít také předpěstovanou sadbu (její předpěstování trvá 30-45 dní). Při její výsadbě dáváme pozor, abychom "neutopili" sazenice (následkem špatné výsadby jsou protáhlé "hlízy"). Sazenice jsou choulostivé na přesazování, proto je vhodné je předpěstovat v květináčích nebo sadbovačích a vysazovat i s kořenovým balem v době, kdy mají jen 3 – 4 listy.