Která ředkvička je ta pravá?

ředkvičky mnoha barev i tvarůBudoucí úspěch začíná volbou vhodné odrůdy. Záleží nejen na naší chuti, ale také na době, kdy ředkvičky vyséváme. Vybírat si můžeme mezi téměř 40 odrůdami, každý rok šlechtitelé svou nabídku rozšiřují. Rozdíly jsou nejen v rychlosti růstu (velmi rané, rané, polorané, polopozdní), ale také v podmínkách pro pěstování (skleník, fóliový kryt, volná půda).



V teplém pařeništi nebo skleníku můžeme vysévat od poloviny února. Do studeného pařeniště vyséváme od poloviny března. Obvyklá vegetační doba je 32 – 36 dní, ale prodávají se i ředkvičky, kterým od výsevu do sklizně stačí necelé tři týdny! Vybírat si můžeme také podle tvaru bulvičky (kulovitý, válcovitý, protáhlý) či její barvy (od bílé přes žlutou, růžovou, červenou až ke karmínové, fialové a dvoubarevné).

Ředkvičky jsou tzv. rostliny krátkého dne. Nejčastěji se vysévají na jaře a na sklonku léta. V létě, kdy je den delší, netvoří bulvičku, ale rychle vyhánějí do květu. Šlechtitelé se však snaží nabízet i odrůdy, které těmito neduhy netrpí (tzv. celoroční). Kombinaci vhodných odrůd někdy nabízejí prodejci formou osivových pásků. Pásek pouze položíme do řádku a zakryjeme zeminou. Pochopitelně, takto připravená semena jsou dražší, než samostatná.

Kam sázet ředkvičky? A kam naopak ne?

ředkvičky patří k prvním jarním zeleninámŘedkvičku nemusíme pro její rychlý růst pěstovat na samostatném záhoně. Naopak, velmi se osvědčila jako zelenina vhodná do smíšených záhonů. Dobře snáší společnost hrachu, jahod, kapusty, zelí, hlávkového salátu i salátu česáčku, mangoldu, mrkve, pastináku, petržele, špenátu, fazolí pnoucích i keříčkových a rajčat.

Při výsevech se ředkvička používá jako tzv. značkovací rostlina. Pro tento účel se nejlépe hodí krátkolisté odrůdy, které vyséváme do řádků mrkve, petržele, cibule či pastináku velmi řídce (10 – 15 cm). Díky rychlému klíčení ředkviček brzy vidíme, kde jsou jednotlivé řádky a můžeme tak druhou, pomaleji klíčící rostlinu, bezpečně okopávat.

Naopak se nedoporučuje pěstovat ředkvičky v blízkosti čínského zelí a okurek. Nevhodné je také jejich pěstování po košťálovinách či v jejich sousedství (jsou to příbuzné brukvovité rostliny a velmi snadno se v půdě šíří choroby).

Tucet rad pro pěstování chutných ředkviček

  • ředkvičky jednotíme co nejdříveředkvičky pěstujeme jako rostliny ve II. a III. trati, tedy nikdy ne po přímém hnojení. Jinak si koledujeme o štiplavé bulvičky často napadané květilkou. Nejlépe se ředkvičkám daří v lehčích záhřevných půdách, které jsou dostatečně zásobené živinami.
  • vzdálenost mezi řádky udržujeme 10 – 20 cm, po vzejití rostliny vyjednotíme na 3 - 4 cm, hloubka výsevu je 1 – 1,5 cm podle velikosti odrůdy
  • ředkvičkám se dobře daří i na balkonech a terasách. Pro svůj růst potřebují nádoby hluboké alespoň třicet centimetrů. V tomto případě je vegetační doba zhruba o dva týdny delší než při pěstování na záhonech či ve skleníku, případně pařeništi.
  • ředkvičky pěstujeme pouze z přímých výsevů, nevyséváme je příliš hustě. Po vzejití rostliny vyjednotíme, aby měly dostatečný prostor pro růst bulvičky.
  • před výsevem půdu zkypříme, od výsevu do sklizně není potřeba žádnou další kultivaci půdy provádět
  • na stejném místě bychom ředkvičky neměli pěstovat dříve než za 2 -3 roky
  • ředkvičky klíčí už při teplotě 2 – 3 oC, o rostlinky se nemusíme bát ani v případě přízemních mrazíků – krátkodobě odolají teplotám až do -3 oC
  • klíčení ředkviček je velmi rychlé. V závislosti na teplotě jim stačí 3 – 5 dní.
  • optimální teplota pro růst je 18 oC, pro zimní rychlení stačí 12 oC
  • povrch půdy můžeme po výsevu překrýt bílou netkanou textilií, kterou na místě ponecháme až do sklizně. Tímto opatřením nejen chráníme rostliny před škůdci (květilky, dřepčíci), ale zároveň zvýšíme i výnos. U pozdních výsevů tkaninu odstraníme 14 dní před předpokládanou sklizní.
  • dlouhou sklizeň si pojistíme výsevy v týdenních intervalech
  • ředkvičky sklízíme průběžně tak jak dorůstají. Přerostlé vyšeptávají, měknou, nebo naopak dřevnatí a ztrácejí lahodnou chuť.