Původní druhy oleandrů byly rozšířeny v úzkém pásu kolem Středozemního moře a dále přes východ Malé Asie, jižního úpatí Himálaje až po západní Čínu. V domovině oleandrů často letní teplota vystoupí nad 30 °C. V zimě však většinou neklesá pod 2–8 °C. Oleandr (Nerium) krátkodobě snáší mrazy až do - 7 °C, ale dlouhodobý pobyt v mrazivém prostředí by nepřežil. Mrazíky většinou poškodí mladé výhony, které potom odumírají. Rostliny spolehlivě obrazí ze staršího dřeva, nebo vytvoří nové výhony od kořenů.
Zazimování oleandru - vhodné stanoviště přes zimu
V našich podmínkách je potřeba na zimu oleandry přestěhovat dovnitř. Oleandru vyhovuje zimní klidové období s chladnější teplotou, nejlépe v rozmezí 2 - 12 °C. U citlivějších kultivarů by teplota neměla klesat pod 8 °C. Přestěhovat jej můžeme například do světlého sklepa, studeného skleníku či zimní zahrady. Využít můžeme také zasklený balkon či chladnou chodbu. Pokud by měl oleandr nedostatek světla, začne ztrácet listy.
S ohledem na klidový režim je třeba v zimním období také omezit zálivku. V této době zaléváme oleandr až tehdy, když kořenový bal mírně proschne. V misce pod květináčem nesmí zůstávat žádná voda. Oleandr je citlivý na tvrdost vody, proto je vhodné zalévat odstátou, měkkou vodou.
V prostoru s vyšší teplotou v zimě bychom se připravili o bohaté kvetení v další sezóně. Rostliny pravidelně kontrolujeme, abychom v případě napadení štítenkami či puklicemi zasáhli co nejdříve. Pokud od března dopřejeme oleandru více tepla (a tomu odpovídající zálivku), dočkáme se časnějšího nakvétání.
Kdy může oleandr ven?
Ven však můžeme oleandr umístit až když pomine nebezpečí jarních mrazíků. Obvykle to bývá v polovině května. Je třeba sledovat aktuální stav počasí. Pokud je to možné, na nové podmínky přivykáme rostlinu pozvolna. Ideální stav je, pokud ji necháme venku jen pár hodin a dobu postupně prodlužujeme.
Při manipulaci s oleandry nezapomeňte, že celá rostlina je jedovatá, šťáva z listů může dráždit pokožku. Pro snadnější manipulaci se vzrostlými rostlinami můžeme využít pojezdovou podložku s kolečky. Při jejím výběru je třeba zjistit, jakou má nosnost. Zvlášť starší exempláře nádobových rostlin mohou dosáhnout vyšší váhy.