Římané proto věřili, že amulet z kořene mečíku zaručuje vítězství nad nepřáteli a chrání vojáka v boji. A protože meč se latinsky řekne gladius, získala díky charakteristickému tvaru listů rostlina i své vědecké pojmenování - Gladiolus.
Kde roste nejvíc divokých mečíků?
Přírodovědci popsali přes 250 druhů divokých mečíků. Dva z nich, kriticky ohrožený mečík bahenní (Gladiolus palustris) a silně ohrožený mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), rostou vzácně i na našem území. Po rodu Iris je Gladiolus druhým nejrozsáhlejším rodem čeledi kosatcovitých.
Domovinou více než poloviny mečíků je jižní Afrika, především Kapská oblast. První jihoafrické mečíky se v evropských botanických zahradách objevily na přelomu 17. a 18. století. U nás první odrůdy mečíků nabízeli někteří obchodníci jako velkou vzácnost kolem roku 1900.
První velkokvětý mečík byl vyšlechtěn v roce 1841. Díky úsilí šlechtitelů ve Francii, Belgii, Holandsku, Německu a Anglii, se zpestřila barevná škála, zvětšily květy i zpevnily klasy mečíků. Velké množství nových odrůd vzniklo v první polovině 20. století v USA.
Mečíky se v současnosti pěstují v široké škále barev. Nemáme jen bílé, žluté, růžové, oranžové, červené, levandulové, modrofialové, ale také zelené, hnědé a šedé. Oblíbené jsou i kombinace barev, okaté, lemované, různě žíhané a mramorované. A tak není divu, že mečíky patří mezi rostliny nejčastěji pěstované k řezu.
Ideální mečík?
Divoké mečíky se většinou vyznačují drobnými květy, nízkým počtem poupat a malým množstvím květů otevřených najednou. To všechno toužili šlechtitelé, společně s rozšířením barevné škály, vylepšit. A tak postupně vznikly kultivary, které mají květy na klasu uspořádány téměř dokonale. Nazývají se soutěžní či výstavní.
V USA pro mečíky sestavili bodovací systém, podle kterého se vystavené exponáty hodnotí. Body je možné získat za čistotu barvy, tvar květu, uchycení květu, tuhost okvětních plátků, počet poupat, poměr rozkvetlých a nakvétajících květů, souměrnost a pravidelnost květů na klasu.
Jednou z atraktivních výstavních odrůd je například Apolenka od našeho předního šlechtitele Jiřího Václavíka. Apolenka má krémově bílé květy s růžovým lemem okvětních plátků. Otevírá najednou 9 až 11 květů na klase s 24 – 26 poupaty. V dobrých podmínkách dorůstá klas délky až 80 cm.
Nizozemská Via Gladiola
Zajímavou tradici mají mečíky v Nizozemí. Ačkoli tato země je sice proslulá hlavně svou produkcí tulipánů, i mečíky se zde pěstují na velkých plochách. Každoročně se třetí pátek v červenci změní hlavní třída Nijmegen, jednoho z nejstarších nizozemských měst, z ulice svaté Anny (St Annastraat) na cestu gladiol (Via Gladiola). Úctyhodnou historii Nijmegen dokládají nálezy z dob Římské říše, kdy zde sídlila vojenská posádka.
Z původně vojenské akce, poprvé pořádané v roce 1909, kdy po čtyři dny pochodovali především vojáci od jedné posádky ke druhé, se v průběhu let stala největší turistická událost na světě: International Four Days Marches Nijmegen. Pro účastníky pochodu jsou na každý ze čtyř dnů připraveny trasy dlouhé 30, 40 nebo 50 km.
Na ty, kteří úspěšně dorazí po čtyřech dnech do Nijmegenu, čeká doslova triumfální uvítání. Tisíce lidí si již několik dní předem rezervují svá místa. V hustém špalíru lemují poslední kilometry cesty před cílem v Nijmegen a mohutně povzbuzují úspěšné účastníky pochodu. Jako symbol síly a vítězství dostávají chodci na posledním úseku kytice gladiol. Zvlášť slavnostní bývá závěr jubilejního pochodu. 100. ročník této obří akce proběhl v červenci 2016.