Je potřeba ježkům pomáhat?
Každoročně ožívají diskuse o tom, zda je třeba ježkům vůbec pomáhat. Zda takovou pomocí příliš nezasahujeme do chodu přírody. V takovou chvíli je třeba připomenout, že celá čtvrtina ježků, kteří nepřežijí zimu, zemře proto, že nemají dostatek vhodného prostoru na zimování. Spousta dalších ježků zahyne pod koly aut. A pak je tu ještě jedna ježčí skupina – pozdě narozená mláďata, která nestačí dosáhnout správné váhy pro přezimování. Ta mají bez lidské pomoci jen mizivou šanci přežít.
Přiznejme si, že někdy příliš vypulírované zahrady připraví ježky o vhodný úkryt. Útočiště potřebují nejen k zimnímu spánku, ale také na jaře k výchově mladých a přes léto k dennímu odpočinku. Ideální prostor pro ježky na zahradě představuje skupina hustých keřů, kupka dříví a listí a volně přístupná hromádka kompostu.
Pomoci může i náhradní řešení – jakýsi domek pro ježka. Nejčastěji se mu říká ježkovník, poněkud kuriózně zní název ježník, jindy bývá označován jako budka či domeček pro ježky. Zruční kutilové je vyrábějí sami, ostatní si mohou vybrat v nabídce na internetu. Nejširší nabídku připravila Zelená domácnost
Každého ježka nemusíme zachraňovat
Občas se stává, že lidé v dobré víře nosí do útulků i ježky, kteří by bez potíží dokázali přezimovat venku. Jak tedy poznat, který ježek potřebuje lidskou péči? Aby ježek bezpečně přežil zimu, měl by vážit nejméně 650 g.
Ježek potřebuje naši péči pokud:
- do poloviny října váží méně než 250 g
- do konce října váží méně než 400 g
- v listopadu váží méně než 600 g (měří méně než 15 cm)
Kam s ježkem?
Pokud najdeme na zahradě nebo při procházce ježka, který potřebuje péči, pak se o něj můžeme zkusit postarat. Nemáme-li vhodný prostor na jeho zimování a nebo by potřeboval nějakou další odbornou péči, můžeme se spojit s pracovníky některé ze záchranných stanic. Kontakty na jednotlivé členy Národní sítě záchranných stanic najdete na webu www.zvirevnouzi.cz
V hlavním městě se můžeme obrátit na Záchrannou stanici Lesů hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy, která sídlí v Jinonicích. O nalezené ježky tu pečují vskutku příkladně. A byť se jim jich na podzim sejde mnohdy i několik desítek, přesto k nim přistupují individuálně. Pokud má některý ježek něco obzvlášť rád, je informace o jeho oblíbené zábavě či pochoutce uvedena na jeho kleci. O ježky se tradičně starají například také v Útulku pro poraněná divoká zvířata Správy KRNAP ve Vrchlabí.
Než ježka do útulku dopravíme, můžeme ho ubytovat ve větší krabici. Jako podestýlku můžeme použít hobliny a pro úkryt postačí hromádka sena. Vhodné je ho také odblešit – pomůže například sprej Difusil-V nebo Arpalit NEO. Stříkat je třeba pouze na bodlinatou část, nikdy ne do obličeje. K jídlu můžeme ježkovi nabídnout konzervy a granule pro kočky. Granule pro psy mohou ježci také, ale více si pochutnají na těch, které jsou určené pro kočky. Lépe jim voní a jsou drobnější. Ježci nesmějí dostávat vepřové maso, uzeniny, solená, kořeněná a příliš tučná jídla a čerstvé pečivo.
Určitě nesmíme zapomenout na pití. Ale pozor - dostat smí pouze vodu! Ježkovi nikdy nesmíme dát kravské mléko (mohli bychom mu s ním ublížit, protože ho nedovede strávit).