i zelený živý plot může být pestrýTúje pro živý plot jsou oblíbené, zdaleka ne však jediné

Dlouhodobě nejpoužívanější rostlinou při tvorbě živých plotů jsou túje (Thuja neboli zerav). To však neznamená, že jsou rostlinou pro tento účel ideální. Stále větší oblibu získávají smíšené ploty, které vznikají kombinací různých druhů keřů. Jejich výhodou jsou proměny během roku. Při vhodném namíchání se budou střídat květy (barvy, čas kvetení), plody i listy (tvar, barevnost). V případě takového živého plotu je důležité vzít v úvahu barevné a tvarové proměny dalších částí zahrady. Jedině tak se vyvarujete vzniku strakatého "kočkopsa".



Recept na výběr nejlepšího živého plotu

listy buku se na podzim začnou vybarvovat dožlutaAbychom předešli případnému zklamání, předesíláme, že ideální živý plot neexistuje. Každá zahrada je naprosto jedinečný prostor. Jeho podobu určuje nejen charakteristika konkrétního místa (nadmořská výška, velikost, okolní terén), ale také způsob jeho užívání. Jaký živý plot by byl ideální právě pro váš pozemek, to vás nejspíš napadne, když si zodpovíte následující otázky:

  • Kolik času a energie chcete věnovat údržbě a péči živého plotu? Více péče vyžadují formální (stříhané) ploty. Pro ně je vhodné volit rostliny, které jsou tolerantní k častějšímu střihu (buxus, tis). Naopak volně rostoucí vás zaměstnají mnohem méně, zaberou však většinou více místa. Do neformálních plotů se hodí např. zlatice, šeříky, tavolníky. Tedy keře, které upoutají především svými květy, nebo hlohyně, kdoulovce, dřišťály či brsleny, ozdobné především plody.
  • Jak vysoký by měl plot být? Výška plotu by měla být úměrná velikosti pozemku, u malých zahrádek by neměl být vyšší než 100-120 cm. Příliš vysoký plot zastiňuje užitkovou plochu zahrady a zvyšuje nebezpečí přízemních mrazíků. S ohledem na pracnost údržby a bezpečnost se živý plot udržuje v maximální výšce 1,7 m.
  • Hlavní funkce plotu – obranná nebo ochranná? Ostnité či trnité ploty snáze zamezí vniknutí nežádoucích "hostů" do zahradního prostoru (hloh, hlodáš, cesmína ostrolistá, trnka obecná - slivoň trnka, dřišťál). K funkcím ochranným počítáme nejen skrytí před zvědavými zraky sousedů, ale také před prachem, větrem, výfukovými plyny či hlukem.
  • Jak rychle by měl plot plnit svůj účel? Velikost živého plotu můžeme uspíšit buď nákupem vzrostlejších keřů a nebo volbou rostlin s většími ročními přírůstky.
  • Listnatý nebo jehličnatý? Tady je vhodné vzít v úvahu kyselost půdy a kombinace s dalšími rostlinami a prvky na zahradě.
  • Opadavé nebo stálezelené? Zatímco z jehličnanů je opadem známý modřín, mezi listnáči najdete hned několik vhodných keřů stálezelených (buxus, mahónie cesmínolistá, hlohyně, střemcha, zimostráz). Velmi zajímavě působí ty, které zdobí suché listy až do dalšího jara (buk, dub letní – křemelák, habr obecný).
  • Bezpečný plot pro děti? Pokud se na zahradě často pohybují samostatně děti, zvažte případná nebezpečí, která v sobě některé rostliny skrývají. A nebo k problému přistupte opačně – zvolte pro živý plot takové rostliny, z kterých mohou plody zobat nejen ptáci, ale i lidé (líska, muchovník, slivoň trnka, okrasné jabloně).
  • Podkládat živý plot mulčem nebo plastovou fólií? Obě varianty nám zdánlivě ulehčí práci, ale... Fólie se většinou po několika letech poškodí a vrstvu mulče je třeba průběžně doplňovat. Vzhledem k velikosti živého plotu to mohou být v budoucnu nemalé náklady.

hlohy se hodí spíše do neformálních živých plotů