žluté lepové desky přitahují molice i mšicePěstitelé okurek by měli být ve střehu neustále. Zvlášť důležitá je správná zálivka a pravidelná sklizeň. V o co lepší kondici rostliny jsou, tím lépe odolávají případným škůdcům a chorobám.



Preventivně pomáhá včasné rozmístění lepových desek. Zachytí první výskyt škůdců (molice, třásněnky, mšice) a tak pomohou výrazně oddálit jejich přemnožení.

Naopak biologickou ochranu ve sklenících a fóliovnících (parazitické vosičky, draví roztoči) není možné využít preventivně, ale vždy až ve chvíli, kdy se škůdce objeví.

drátovci - první nepřátelé čekají na okurky již při klíčení a vzcházení. Vyžírání klíčících semen, zvlášť ve volné půdě, způsobují larvy kovaříkovitých brouků - drátovci. Tyto larvy jsou okrové až světle hnědé, protáhlé, tuhé a lesklé. Na konci 3 – 5 letého vývoje (podle druhu) měří 15 – 30 mm. Více o způsobu jejich života a možnostech likvidace najdete v článku Drátovci škodí nejen bramborám.

plzáci a slimáci – ožírají vzcházející rostliny, ale škodit mohou i později – požerky na plodech. Zvlášť v místech přemnožení plzáka španělského je nebezpečí napadení vysoké. Pro omezení výskytu tohoto invazního druhu je vhodné přijmout celou řadu opatření. Více v článku Zaručené recepty na hubení slimáků a plzáků. Přehled přípravků a možnost jejich využití v boji s plzáky najdete v článku Čím hubit slimáky a plzáky.

molice jsou velké 1,5 - 2 mmmolice skleníková (Trialeurodes vaporarium) - na mladých listech žijí 1,5 - 2 mm velké molice s bílými křídly. Všechny generace škodí sáním na spodní straně listů a vylučováním medovice. Rostliny silně poškozuje sáním a přenáší až 60 různých virů.

  • Ke snížení výskytu molic se používají žluté lepové desky, které rozvěsíme v prostoru skleníku. Žluté lepové desky přitahují také smutnice a létavá imaga mšic.
  • biologická ochrana: parazitická vosička Encarsia formosa. Samice vosičky kladou svá vajíčka do larev molic, kde proběhne celý vývoj larvy a kukly. Zhruba po 27 dnech se líhne nová generace vosiček. Vosičky částečně zabíjí larvy i žírem. Jedna samice vosičky Encarsia formosa klade 10-15 vajíček za den, což může být až 300 vajíček za život. Vosičku je třeba aplikovat co nejdříve na počátku výskytu molic. Při přemnožení molic se ochranný efekt zpomalí.
  • Molicemi zamořené skleníky se doporučuje v zimě nechat promrznout při -17 oC. Tímto způsobem se zničí všechna stadia škůdce. K likvidaci můžeme použít ekologicky a biologicky nezávadný Biool. Molice jsou k mnoha insekticidům odolné.

třásněnky (Thysanoptera) přitahuje modrá barva. Proto se na jejich odchyt využívají modré lepové desky. Slouží k monitoringu a snížení výskytu třásněnky západní, zahradní a chmelové. Desky se zavěšují těsně nad porost, přibližně 10 cm nad rostliny nebo k větracím otvorům. Modré lepové desky se vyvěšují nejpozději do týdne po výsevu a v prostoru zůstávají po celou sezónu. Použít je můžeme v bytech i ve sklenících.

sviluška chmelová (Tetranychus urticae) – napadá okurky nejčastěji za suchého a horkého počasí. Pro svůj vzhled si vysloužila lidové označení "červený pavouček". Škodí jak na venkovních záhonech, tak hlavně v pařeništích a sklenících. Právě tam se totiž může rychle množit. Listy okurek ničí drobné, okem sotva viditelné larvy, které sají na jejich spodní straně. Napadené listy šednou, žloutnou. Pokud dojde k napadení rostlin již v počátečním stadiu vývoje, nenasadí plody nebo plodí velmi málo.

  • Ve volné přírodě začínají svilušky sát na různých bylinách v červnu. Zdržují se převážně na spodní straně listů, kde kladou vajíčka a předou pavučinky. Za vhodných podmínek vývoj jedné generace trvá přibližně 15 dní. Za vegetaci se podle podmínek vyvine několik generací. Proto se snažíme zabránit přemnožení svilušek.
  • Prevence: vysoká vzdušná vlhkost, častá zálivka za horkých a suchých dní. K likvidaci můžeme použít Biool. Tento insekticidní postřikový prostředek je vyrobený pouze z přírodních potravinářských surovin ve formě emulgovatelného koncentrátu. Je ekologicky a biologicky nezávadný. Není tedy třeba před konzumací dodržovat žádnou ochrannou lhůtu.
  • K biologickému boji se sviluškou chmelovou je ve sklenících či foliovnících možné využít dravého roztoče Phytoseiulus persimilis, který se aplikuje co nejdříve po zjištění prvních svilušek. Tento roztoč se živí výhradně sviluškou chmelovou. Nymfy i dospělci vyhledávají a vysávají její dospělce, larvy i vajíčka. Samička klade až 5 vajíček denně, ze kterých se po 4 dnech vyvíjí dravé nymfy. Celý cyklus závisí na teplotě a může trvat 5 - 25 dnů. Dospělý roztoč denně vysaje až 5 dospělých svilušek nebo 20 larev a vajíček. Sto kusů dravého roztoče pomůže ošetřit plochu 10 m2.