Ochrana růží
Růže (rosa) – rod zahrnující až 150 různých druhů keřů a stromkových dřevin, jsou velmi rozšířené pro svou atraktivitu a vonné květy. Pestrobarevné keře zdobí v průběhu roku nejen parky, ale i mnohé zahrady. A právě v období podzimu je důležité nezanedbat prevenci v péči o ně, abychom zamezili jejich namrznutí nebo napadení škůdci. Dnes je sice již vyšlechtěno nepřeberné množství speciálních druhů růží, které odolávají nepřízni počasí i různým chorobám, ale poměrně rozšířená houbová nákaza černá skvrnitost se šíří vzduchem a může postihnout i odolné jedince. K nemoci přispívá i vlhké počasí a výrazněji se projevující rozdíly mezi denními a nočními teplotami. Napadené rostliny jsou oslabené a snadno zmrznou. Tímto postižením růží včetně možné prevence jsme se zabývali v článku Černá skvrnitost a jak před ní chránit růže.
Růže lze řezat i na podzim
Střihem keře upravujeme do požadovaného tvaru a ovlivňujeme jejich hustotu. Hlavní řez růží probíhá většinou na jaře, ale i v listopadu je můžeme lehce zkrátit. Odřízneme příliš dlouhé výhony a nevyzrálé konce rostlin. Zkracujeme asi tak v rozmezí 6-8 oček (kde roste větvička s lístky), a to v místech tak, aby se budoucí nově rostoucí větvičky nekřížily. Očka počítáme ve směru od kořene rostliny nahoru. Stříháme přibližně 2 cm od očka. Skalkové růže není nutné zastřihávat.
Příprava růží na zimu
V listopadu nakypříme půdu okolo keříků a pokud není podzim v dané lokalitě příliš vlhký, můžeme půdu ještě i zavlažit.
Růže stromkové i keřové je v našem podnebí potřeba chránit před mrazem zakrytím. Není nutné však příliš spěchat, aby se keře v případě teplejších podzimních dnů nezapařily. Několik málo stupňů pod nulou růže většinou nepoškodí, ale doporučujeme sledovat předpovědi počasí a jakmile teploty začnou rapidně klesat pod nulu a blíží se trvalejší mrazy, je nutné růže neprodleně přikrýt. Stromky navíc stáhneme provázkem. Před zakrytím růže zbavíme olistění.
Nejlepší ochranou růží je navršená kyprá orná půda. Do vzniklých brázd okolo keřů můžeme přidat chlévský hnůj, ale dbáme, aby nepřišel do kontaktu se dřevem rostlin. Hnůj zabrání promrzání půdy kolem růží a na jaře pak dodá živiny. Nemáme-li k dispozici hnůj, můžeme použít kvalitní uleželý kompost, který také vytváří teplo. Někdy se k zákrytu používá i rašelinová drť nebo řezanka ze slámy, ovšem je potřeba počítat s určitými riziky těchto materiálů. Rašelina zadržuje mnoho vody, která může v případě větších mrazů zamrzat a poškodit dolní kůru rostlin, a sláma zase často přitahuje hlodavce. Za silných mrazů chráníme růže navíc krytem z chvojí.
K zakrytí korun stromkových růží používáme jen lehký a vzdušný materiál, např. propustnou pytlovinu. Umělé folie raději nepoužíváme, aby se stromky v případě teplého počasí v průběhu dne a následného nočního mrazu nepoškodily. Máte-li fantazii, můžete pro stromky vytvořit za pomoci tyčí speciální ohrádky např. ve tvaru jehlanu a pak snadněji korunu svázaného stromku vystlat senem či slámou. Pnoucí růže se dost dobře zakrýt nedají, a tak je zvláště u nich důležité mít kvalitní mrazuvzdorné odrůdy.
Přikrývku chvojím na jaře postupně odstraňujeme, jakmile se oteplí a půda rozmrzne. K odstranění krytu si vybereme spíše zatažené dny, ne slunečné. Přihrnutou hlínu můžeme ponechat do doby, než vyraší očka nebo než se objeví výhonky na vrcholcích rostlin.