Osevní plán je ideální tahák

cibuli by neměl střídat například česnekTi, kteří si předem připravili důkladný osevní plán, to mají jednoduché. Prostě jen nahlédnou do svých poznámek a budou vědět, co čím vystřídat. Pokud jste se plánování zatím příliš nevěnovali, začněte s tím co je právě aktuální. Hlavně si pojistěte paměť a poznamenejte si, co kde a kdy rostlo. Hodně vám to usnadní plánování pro příští roky. U některých rostlin je důležité, aby se na pozemku objevily až po několika letech.



Při plánování je důležité dodržet pravidla střídání rostlin podle tratí, tedy podle jejich nároků na živiny. Ta najdete v článku Střídání rostlin – módní výstřelek nebo nutnost? Ve stejném článku je také rozdělení nejčastěji pěstovaných plodin podle tratí.

Střídání plodin v létě

salát volíme tak, aby nevybíhal do květuNa záhony uvolněné počátkem léta po sklizni rané zeleniny vyséváme mrkev, ředkvičky, letní saláty i zimní zeleninu. Samozřejmostí by měl být výběr odrůdy vhodných pro pěstování v letním období. Tedy takových, které snášejí i případné vyšší letní teploty a zároveň stihnou do konce sezóny dozrát.

Zvlášť opatrní musíme být při výběru rostlin dlouhého dne, mezi které patří salát, ředkvičky či špenát. Pokud bychom zvolili nevhodnou odrůdu, místo sklizně kvalitní zeleniny se dočkáme kvetoucích rostlin.

  • po raných bramborách: fazol keříčkový
  • po hrachu: čínské zelí
  • po salátu: můžeme vysévat znovu salát, případně odrůdy mrkve s kratším kořenem (a tedy i kratší dobou vegetace), možná je i výsadba květáku, brokolice či kedluben z předpěstované sadby.
  • po mrkvi: růžičková kapusta
  • po květáku a brokolici: špenát

ředkvičky patří k rostlinám dlouhého dneŘedkvičky a kopr můžeme vysévat postupně, abychom prodloužili období jejich sklizně. Ředkvičky jsou oblíbenou rostlinou ve smíšených záhonech. Dobře snáší společnost hrachu, jahod, kapusty, zelí, hlávkového salátu i salátu česáčku, mangoldu, mrkve, pastináku, petržele, špenátu, fazolí pnoucích i keříčkových a rajčat. Naopak vyhnout bychom se měli jejich pěstování v blízkosti čínského zelí a okurek. Nevhodné je také jejich pěstování po košťálovinách, které jsou s ředkvičkami příbuzné (brukvovité rostliny).

Kopr vyséváme od března do konce července. Nať můžeme sklízet přibližně 6 týdnů po výsevu. Kvůli rychlému klíčení se kopr používá jako značkovací rostlina do řádků mrkve, petržele a cibule.

Čas na malé experimenty

maiko - jedlá chryzantémaPokud máte pocit, že už vše potřebné na záhonech máte vyseto, pak se zkuste poohlédnout po méně tradičních plodinách. Zkusit můžete pěstovat jedlou chryzantému maiko. Výhodou je snadné pěstování a rychlý růst – na první sklizeň se můžeme těšit za 6 – 8 týdnů.

K netradičním salátovým zeleninám patří také šrucha zelná, vysévat ji můžete až do srpna.

Střídání platí i pro zelené hnojení

Na pravidla střídání plodin bychom neměli zapomenout ani v případě, že se na uvolněné záhony rozhodneme vysévat zelené hnojení. Jaké rostliny se pro tento účel hodí nejlépe se dočtete v článku Zelené hnojení hnůj nenahradí, ale...

Pokud ještě netušíte, co kde budete v příští sezóně pěstovat, pak vysejte svazenku vratičolistou (Phacelia tanacetifolia). Její výhodou je skutečnost, že není s žádnou u nás pěstovanou kulturní plodinou příbuzná.