otakárek fenyklový na odkvetlém ibišku syrskémIbišek syrský (Hibiscus syriacus) si získává stále větší oblibu u zahrádkářů. Daří se mu však především v teplejších oblastech či na chráněných místech. Více si o něm můžete přečíst v článku Ibišek syrský - král letní zahrady. Pokud mu zvolíte vhodné stanoviště, denně vás bude zásobovat novými květy a nebude žádat žádnou zvláštní péči. Dřív, než se rozhodnete pro konkrétní způsob množení, je dobré znát úskalí, která vás mohou potkat.



Samovýsev venkovního ibišku je nejistý

Ibišky patří k velmi bohatě kvetoucím rostlinám, a tak vytvářejí velké množství semen. Stačí tedy nechat semena dozrát a opadat. Další rok už můžete vyhlížet drobné semenáčky a dávat pozor, abyste je nevykopali v zápalu boje s plevelem. První léto jsou vysemeněné ibišky vysoké sotva pár centimetrů. Drobné rostlinky můžete velmi snadno první či druhý rok přesadit na vhodnější místo. Zvlášť, pokud se třeba rozhodnete pro budování živého plotu, jim můžete dát vhodný prostor.

Způsob rozmnožování ibišku syrského samovýsevem by se dal označit za zdlouhavou cestu s nejistým výsledkem. Navíc u některých kultivarů není proveditelný. Některé moderní odrůdy jsou totiž sterilní, a tak není možné získat jejich semena. Nevýhodou tohoto způsobu množení je skutečnost, že teprve po třech až pěti letech zjistíte, zda se vám podařilo získat ibišek s vytouženou barvou květů. Na druhou stranu je množení samovýsevem minimálně náročné na pěstitelské zkušenosti a péči. Další velkou výhodou samovýsevu je skutečnost, že získáte větší množství opravdu odolných rostlin.

Vegetativní množení ibišku letními řízky

ibišek syrský bílé květy s vínovým středemTouto cestou máte šanci získat rostlinu stejných vlastností jaké má mateřská. Postup však vyžaduje více průběžné péče. Nejlépe se hodí letní řízky. Nové boční výhony uříznete čistým ostrým nožem. Řeznou plochu obalíte v práškovém stimulátoru. Spodní část větvičky zbavíte listů a řízky zapíchnete do speciálního substrátu určeného pro řízkování. Hlídáte, aby se jednotlivé výhonky nedotýkaly listy. Využijete speciální množírnu, a nebo ji nahradíte plastovým sáčkem. Ani ten by se řízků neměl dotýkat. To snadno zajistíte špejlemi či drobnými větvičkami na okraji nádoby. Průběžně kontrolujte vlhkost substrátu. Tvorba nových kořenů trvá přibližně 4 – 6 týdnů. Když řízky začnou růst, přesadíte každý do samostatného květináče. Přes zimu takto namnožené rostliny ponechte na chráněném místě.

Podobně je možné postupovat i při zakořeňování ve vodě. U odstřižené větvičky opět odstraníte spodní lístky (ve vodě by zahnívaly). Větvičku dáte do vody, kterou pravidelně kontrolujte a vyměňujete nejméně jednou týdně nebo podle potřeby. Nádobu s řízky umístíte na dobře osvětlené místo, ale pokud možno bez přímého slunečního svitu. Jakmile rostliny pustí kořeny, můžete je přesadit do vhodného substrátu.

Množení ibišku hřížením

Hřížení je další z možností vegetativního množení. I takto získáte rostlinu shodnou s původní. Hřížit však můžete jedině tehdy, pokud má ibišek některou z větviček tak nízko u země, že ji můžete přichytit k zemi a částečně zasypat zeminou. Od mateřské rostliny zahříženou větvičku odstřihnete poté, co zapustí kořeny. Ještě nějaký čas ji ponecháte na původním místě a když je patrné, že začala sama růst, můžete ji přesadit na vybrané stanoviště.

ibišek syrský, fialové květy s vínovým středem