Chroustek letní

Chroustek letní (Amphimallon solstitiale) je trochu menším, ale blízkým příbuzným chrousta obecného (Melolontha melolontha). Dospělci chroustka dorůstají délky 14 – 20 mm. Někdy se oba druhy vyskytují ve stejné lokalitě. Chroustek má tělo žlutavé až rezavé a silně chlupaté. Na světle hnědých krovkách má tři vystouplé rýhy.



Ze skutečnosti, že se chroustek letní u nás objevuje stále častěji, bychom vlastně měli mít radost. Chroustek letní se začal v padesátých letech vlivem užívání průmyslových hnojiv z naší přírody postupně vytrácet. Jeho výskyt je vlastně signálem ozdravení jeho životního prostředí.

chroustek letní ze všech stranZ mapy rozšíření na Portálu informačního systému ochrany přírody je patrné, jak a kde nálezy chroustka letního přibývají. Zatímco v letech 1950 – 1989 byl pozorován v 7 polích (kvadrátech), v rozmezí let 1990 – 2009 obsadil již 12 kvadrátů. Po roce 2010 byl monitorován na 19 kvadrátech. Mapové pole (kvadrát) měří 10 minut zeměpisné délky a 6 minut zeměpisné šířky, tedy přibližně 12 x 11,1 km. Plocha této základní mapovací jednotky je zhruba 133 km2.

Namátkou uvádíme některá místa, kde byl v minulých letech chroustek letní pozorován a kde byste měli jeho výskytu věnovat zvýšenou pozornost: Kladno, Dobříš, Zdiby, Vlašim, Praha, Brno, Lanžhot, Uničov, Rýmařov, Šumpersko, Lanškroun, Přerovsko, Olomouc, Vsetínsko, Hrnčíře, Jičínsko, Pardubice, Třeboň.

Kdy se chroustci rojí?

Zatímco chrousti se líhnou už v květnu, chroustci se rojí v 2. polovině června a v červenci, ve vyšších polohách počátkem srpna. Rojení probíhá ve večerních hodinách v korunách stromů. Jako první se líhnou samečci, kteří po oplodnění samiček hynou. Oplodněné samičky kladou 14 dní po začátku rojení vajíčka do kypré půdy. Přibližně do měsíce se vylíhnou ponravy, jejichž vývoj trvá obvykle 3 roky, za příznivých podmínek však může být i o rok kratší.

Jak chroustek škodí?

  • dospělci chroustka letního škodí především na ovocných dřevinách, topolech a borovicích ožíráním listí, respektive jehličí. 
  • ponravy (larvy) mohou při přemnožení poškodit kořeny jahodníku či trávníku, případně mladých dřevin. Ponravy jsou 25 – 30 mm dlouhé, rohlíčkovité tělo mají bílé, nohy a hlava jsou kaštanově hnědé. Prohlédnout si je můžete například na webu BioLib

Jak se invazi chroustka bránit?

  • vytvořte na zahradě podmínky pro jeho přirozené nepřátele, kterými jsou ježci, ptáci, střevlíci a krtci. 
  • rostliny zalévejte tam, kde je to potřeba, nikoli "všude kolem". Samičky chroustka dávají při kladení vajíček přednost vlhké půdě. 
  • je-li to možné, v době náletu chroustka chraňte ohrožené rostliny sítěmi proti hmyzu. 
  • účinné je také časté zpracování půdy 
  • krátce po vyrojení je možné brouky sklepávat, nejlépe v časných ranních hodinách, kdy ještě nejsou aktivní.
  • chemické přípravky, které jsou proti těmto broukům povolené, se shodují s přípravky na hubení mandelinky topolové. Většinou mají poměrně dlouhou ochrannou lhůtu – 28 dní. Konkrétní přípravky najdete v Metodické příručce ochrany okrasných rostlin, kterou vydalo Ministerstvo zemědělství.