velmi stará větvička červeného rybízuRybízy (podobně jako angrešty) patří v našich podmínkách mezi první rašící dřeviny v ovocné zahradě. Proto bychom jim měli věnovat pozornost přednostně. Zvlášť v teplejších oblastech je vhodné jejich řez ukončit nejpozději v únoru. Vždy však musíme brát ohled na aktuální vývoj počasí – v mrazivém počasí tyto zásahy neprovádíme.

Tvarovací řez

Pokud jsme vysadili nové keře, čeká nás v prvních třech letech především tvarovací řez. Jeho hlavním úkolem je vypěstovat keř s potřebným počtem větví různého stáří.

  • jednoleté výhony keřů vysazených na podzim řežeme v předjaří na dva až tři pupeny 
  • prvním roce ponecháváme na keři rybízu 5 - 6 silnějších výhonů
  • ve druhém roce dalších 6
  • koncem třetího roku od výsadby by měl dobře zapěstovaný keř mít 5 - 6 jednoletých výhonů, stejný počet dvouletých a 3 - 5 tříletých větví.

Na ponechaných výhonech nezkracujeme vrcholy. Zastřižení se hodí pouze u odrůd s malou schopností vytvářet boční větévky. Při zkracování vždy ponecháváme jako koncový pupen směřující ven.

keř červeného rybízu v době zráníZmlazovací a udržovací řez

Rybíz červený (Ribes rubrum) plodí na jednoletých loňských výhonech a na kyticovitých pupenech, které se vytvářejí na starším dřevě. Nejvíce květních pupenů je v horní a pak ve střední části výhonu. Naopak ve spodní třetině květní pupeny téměř chybí.

Dobře vyvinuté dospělé keře mají mít 8 – 12 větví. Průklest děláme hned po sklizni nebo v předjaří. Jako první vyřezáváme slabé, nevyzrálé nebo nemocné výhony. Z keře se snažíme odstranit také výhony, které korunu příliš zahušťují.

Pro dosažení kvalitního výnosu a ovoce je nutná pravidelná obměna plodonosného dřeva v závislosti na odrůdě (20 - 25 %). Nejstarší výhony poznáme podle tmavé kůry. Odstraňujeme i větve mířící k zemi. Přestárlé větve odstraňujeme co nejníže kořenovému krčku.

Ošetření po řezu: větší řezné rány zatřeme latexovou barvou nebo přihrneme zeminou na ochranu proti houbovým chorobám. Vyřezané části rostlin posbíráme a bezpečně zlikvidujeme. Jedině tak předejdeme šíření chorob a škůdců.