Výsev je snadný, ale...

  • výsev do řádkůkdy začít s výsevem: semena pro rychlení vyséváme 6 – 12 týdnů před předpokládaným termínem výsadby.
  • nádoby k výsevu: raný salát vyséváme do bedýnek či malých truhlíků, využít můžeme i mělké misky, květináče, umělohmotné či polystyrenové tácky. V zahradních centrech či hobby marketech nabízejí miniaturní skleníčky. Jsou to vlastně jakési misky s poklopem, který pomáhá udržet potřebné mikroklima. Velikostí bývají vhodné k umístění na okenním parapetu.
  • substrát: můžeme koupit již hotový, který je přímo pro výsevy určený (obsahuje nižší množství živin), nebo si jej namícháme z prosátého zralého kompostu s přídavkem zahradní rašeliny, písku a perlitu. Povrch zeminy před výsevem utužíme a pak už jen jemně posypeme jemně přesátou zeminou.
  • namáčení semen: před výsevem můžeme semena na pár hodin namočit do vlažné vody. Tím podpoříme rychlejší vyklíčení. Před samotným výsevem necháme semínka oschnout, aby se nelepila.
  • výsev: někdo raději semena rozhodí rovnoměrně po celé ploše (přibližně 2 semena na 1 cm2), jiní dávají přednost výsevu do řádků vzdálených 5 cm. Doporučená hloubka výsevu se pohybuje podle odrůd od 0,5 do 1 cm.
  • vhodná teplota pro klíčení: semena salátu za optimálních podmínek klíčí 3 – 7 dní. Důležitou roli při klíčení hraje také teplota. Semena salátu dosahují maximální klíčivosti (99%) při teplotě 25°C - klíčí během pouhých dvou dnů. Při vyšší teplotě jejich klíčivost strmě klesá. Semena salátu vyklíčí i při teplotě pod 5°C. Jen na to potřebují mnohonásobně více času.
  • zálivka a vlhkost: zaléváme co nejšetrněji, nejlépe odstátou vodou. Po výsevu je vhodné použít rozprašovač. Zapomínat bychom neměli ani na udržování dostatečné vlhkosti v době klíčení. Pokud nevyséváme do speciálního skleníčku, jehož součástí je průhledný poklop, můžeme použít sklo, fólii nebo plastový kryt. Důležitá je dostatečná propustnost světla.

 Pikýrování čili rozsazování není přepych

mladé sazenice přesazujeme velmi opatrně

  • Když semínka vzejdou a rostlinám narostou dva pravé listy, můžeme sazenice přepichovat (pikýrovat) do rašelinového kontejneru, kde sadbu dopěstujeme. Rostliny na konečné stanoviště vysazujeme i s rašelinovým kontejnerem. Nedochází tedy k přerušení růstu. Využít však můžeme i menší plastové nádoby (kelímky od jogurtů), kterým však musíme připravit otvory pro odtok přebytečné vody.
  • Sadbovače naplníme zeminou, kterou lehce přimáčkneme. Pomocí kolíku (dobře poslouží silnější klacík či stará tužka) v ní uděláme pro rostlinu jamku. Vložíme rostlinu a zeminu z boku mírně kolíčkem přitlačíme ke kořínku.
  • Sazenice salátu jsou velmi křehké. Proto s nimi zacházíme velmi opatrně. Při výsadbě nesmí přijít srdíčko pod úroveň okolní půdy. Hluboko vysazené sazenice špatně tvoří hlávky a snadněji vykvétají.
  • Vzdálenost (spon) pro výsadbu hlávkového salátu při rychlení se volí podle velikosti jednotlivých odrůd. Pohybuje se v rozmezí 20 - 25 x 20 – 25 cm.

Nejvhodnější odrůdy k rychlení

salát můžeme rychlit i v pařeništiPro rychlení se hodí pouze zeleniny s kratší vegetační dobou. Proto vybíráme z odrůd, které jsou pro rychlení vyšlechtěné:

Pro studené skleníky a fóliovníky:

  • Neferin - listy má středně bublinaté, středně zelené barvy, hlávka středně velká, kruhovitého tvaru.
  • Safír - velké hlávky se světle zelenými a mírně bublinatými listy (vegetační doba 90-95 dní od výsevu, 30 – 40 dní od výsadby)

Pro skleníky a pařeniště:

  • Smaragd S - žlutozelené bublinaté listy, hlávky střední velikosti (vegetační doba 97 dní od výsevu, 47 – 55 dnů od výsadby)

Další odrůdy k rychlení:

  • Bremex (vytápěné rychlírny a pařeniště)
  • Brilant (vytápěné i studené rychlírny)
  • Citrin (vytápěné rychlírny)
  • Cézaros (vytápěné i studené rychlírny)
  • Děvín (studené rychlírny)
  • Tyrkys (vytápěné i studené rychlírny).

Nezapomeňte: semena salátů rychle stárnou a po 4 – 5 letech ztrácejí klíčivost. Pro úspěšné klíčení je třeba vždy vysévat čerstvé a správně skladované osivo.