květy, listy a plody trnovníku akátu

Původ trnovníku akát

Historie tažení akátu Evropou začala kolem roku 1601. Tehdy vysadili první trnovník akát (Robinia pseudoacacia) na pařížském náměstí Dauphine. V Čechách je trnovník akát zmiňován poprvé v roce 1710. Po stopadesáti letech od první výsadby v Evropě se začal druh šířit samovolně. V současnosti je rostlina zapsána na seznamu sta nejhorších vetřelců (invazních druhů) Evropy.

Akát se chová jako velmi agresivní vetřelec a dobyvatel. Není divu, že se z něj stala noční můra především pro správce chráněných území. Pokud jej budete potřebovat z nějakého pozemku odstranit, čeká vás nelehká a často velmi zdlouhavá anabáze.

Chcete-li se akátu jednou pro vždy zbavit, zdaleka nestačí strom pouze uříznout. Takto líčí vitalitu akátu v roce 1868 gymnaziální profesor Pavel Jehlička ve Slovníku naučném: "Prvotní z Ameriky do Evropy přišlý akát, praotec všech akátů ve Francii a střední Evropě, stojí v rostlinářské zahradě v Paříži, před několika lety byl zachován tím, že mu všecky větve uřezali, načež opět vyrazil nové ratolesti."

Proč je akát tak agresivní?

  • Trnovník akát je strom či keř z čeledi bobovitých. Podobně jako ostatní bobovité rostliny, i on dokáže obohacovat půdu dusíkem. Tím vytlačuje všechny rostliny, kterým dusík vadí.
  • Kromě květů je celá rostlina jedovatá, hlavně kůra.
  • Akát toxicky působí na rostliny v okolí. Svými kořeny vylučuje do půdy látky, které na okolní rostliny působí toxicky (tzv. alelopatie). Proto se v jeho sousedství nedaří žádné jiné přirozeně u nás rostoucí rostlině ani dřevině. Jedinou výjimkou je bez černý a vlaštovičník větší.
  • Kořenový systém jednoho akátu dokáže obsadit kruh o poloměru 15 metrů.

Boj s akátem

kvetoucí trnovník akát v krajiněPokud akát uříznete, můžete s jistotou očekávat, že o to mohutněji obrazí od kořenů a místo jednoho kmene získáte trnitou houštinu. Proto je vhodné kombinovat nejen různé postupy (mechanické, chemické), ale také zásah provádět v optimálním období.



Hlavními metody likvidace akátu:

  • kácení vzrostlých stromů
  • různé formy použití herbicidu (zatření pařezů, postřik na list, injektování stromu)
  • obalení vysokého pařezu igelitem
  • kroužkování stromů
  • pastva (nejlépe se s akáty vypořádají kozy, zcela nevhodná je tato pastva pro krávy či koně)

Výše uvedené metody, pracně získané při likvidaci akátů v chráněných územích, jsou podrobně popsány v metodickém listu Boj s akátem. Rady jsou volně dostupné na stránkách Institutu aplikované ekologie www.daphne.cz