dýně jako zapékací mísa, včetně pokličkyPříprava polévkové mísy z dýně je snadná. V horní části odkrojte budoucí pokličku (nejlépe část se stopkou). Pak z dýně vydlabete dužinu, z které oddělíte semena (nevyhazujte je, opražená můžete použít jako samostatnou pochoutku). Podle oblíbeného receptu uvaříte polévku, kterou nalejete do dýňové mísy. Hotovou polévku přizdobíte smetanou a opraženými dýňovými semeny. Aby si hosté na polévce opravdu pochutnali, je důležité nalévat do mísy polévku opravdu vařící. Pokud máte k dispozici menší dýně, pak může každý strávník dostat polévku ve vlastní dýňové misce.

V troubě může dýně posloužit jako pekáč. Buď ji můžete péct pomalu celou a využít upečeného vnitřku pro přípravu dýňové polévky a nebo ji můžete vydlabat a naplnit ji směsí určenou k zapečení. Záleží jen na vaší fantazii, zda bude mít podobu nádivky, rizota či masové směsi.

Z dýní typu Acorn můžete upéct sladkou dobrotu podobně, jako ji připravují v Texasu. Příprava je velmi snadná: dýni rozpůlíte a vydlabete jádřinec. Pak vnitřek posypete cukrem (nejlépe třtinovým), přidáte kousek másla a polijete javorovým sirupem (nahradí ho i lžička medu). Přidat můžete také trochu skořice (skořicového cukru). Připravenou dýni pečete na plechu přibližně 40 minut. Sladkou dobrotu si z dýňové misky už mlsá každý sám.

dýně jako servírovací mísa pro rizoto

kočár z dýně pro CinderelluDýni proslavil v příběhu Cinderella (Popelka) francouzský spisovatel Charles Perrault (1628 – 1703). Muž, který zároveň působil jako úředník na dvoře Ludvíka XIV, vydal svazek pohádkových příběhů pod názvem Pohádky Matky husy. V Perraultově podání Cinderella přinesla ze zahrady dýni, kterou kmotra kouzelnou hůlkou proměnila ve zlatý kočár. Pak ještě vyčarovala z myší koňské spřežení, z krysy kočího, ještěrky proměnila ve sluhy a dívku oblékla do nádherných šatů a obula do skleněných střevíčků. Bohužel, recept na proměnu dýně ve zlatý kočár se nám nepodařilo nikde objevit. A to přesto, že je možné zasadit semena Popelčiny dýně - Cinderella Pumpkin ‘Rouge Vif d’Etampes’.