Brambory sklízíme podle odrůdy

brambory od výsadby po sklizeňNěkteré faktory, které mají vliv na časnou sklizeň brambor, ovlivnit nemůžeme. Zvlášť počasí nebo polohu, kde plodiny pěstujeme. Ale mnohé další je v našich rukou. O termínu sklizně brambor rozhoduje nejen doba výsadby, ale také volba odrůdy. Odrůdy konzumních brambor se dělí podle vegetační doby do pěti skupin:



vegetační doba odrůd brambor (od výsadby do zralosti)

  • velmi rané 90 - 110 dní
  • rané  110 - 120 dní
  • polorané 120 - 130 dní
  • polopozdní 130 - 145 dní
  • pozdní  nad 145 dní

Z přehledu vegetačních dob vyplývá, že zatímco na velmi rané brambory se můžeme těšit přibližně tři měsíce po výsadbě, polorané zrají až o měsíc déle. Přírodu můžeme trochu obelstít a sklizeň prvních brambor o nějaký týden uspíšit narašením či předklíčením sadby. Nejčasnější sklizeň získáme výsadbou předem zakořeněných hlíz.

brambory jsou různě velkéKdy sklízet rané brambory?

Signálem, že brambory ukončily vegetaci, je žloutnutí a rozklesávání natě. U kvetoucích odrůd brambor můžeme odebírat první hlízy krátce po odkvětu. Tedy ještě v době, kdy mají listy zelené. V prodeji jsou jako rané brambory označené ty, které byly sklizeny v období od 16. května do 30. června.

Rané brambory se sklízejí s nevyzrálou slupkou, tedy ještě před dosažením fyziologické zralosti. Rané brambory obsahují hodně vody a málo škrobů, proto nejsou vhodné ke skladování. Ideální je tedy sklízet jen největší hlízy a pouze tolik, kolik potřebujeme k okamžité konzumaci. To je možné právě při pěstování na menší ploše.

Nejprve lehce odhrneme zeminu abychom zjistili, zda jsou hlízy dostatečně velké. Pokud hlízy odebíráme opatrně, mohou ostatní ještě dozrát. Po vyjmutí potřebného množství největších hlíz zeminu šetrně nahrneme zpět.

Čas sklizně oznámí zaschlá nať brambor

na sklizeň brambor se hodí rycí vidlePokud nevíme, jakou jsme vysadili odrůdu a tudíž ani netušíme, jak by měla mít dlouhou vegetační dobu, čas sklizně nám velmi spolehlivě prozradí stav bramborové nati. Když začíná schnout, blíží se čas sklizně. Rostliny s uschlou natí už dál nerostou a jejich další ponechávání v půdě je zbytečné.

Vhodnost sklizně potvrdí také prohlídka úrody pod zkušebním keříkem. Ideální stav je, pokud se hlízy lehce oddělují od podzemních oddenků - stolonů. Teplota půdy při sklizni by neměla klesnout pod 8 °C. Sklízet bychom neměli při dešti nebo tehdy, když je půda nadměrně mokrá.

Při sklizni z malé plochy nám bohatě postačí klasické rycí vidle (někdy označované jako zahradní), tedy vidle s plochými hroty. Existují i speciální vidle, zvané bramborové. Snadno je poznáte podle neostrých hrotů, většinou zakončených kuličkou. Tohle nářadí se používá také při sklizni řepy či skládání uhlí. Neostré hroty zamezují znehodnocení brambor propíchnutím.

Teprve na větším pozemku se vyplatí použít mechanizaci v podobě vyorávací radlice. Při vyorávání postupujeme tak, že vyoráme každou druhou brázdu, brambory vysbíráme a teprve pak vyoráme zbylé brázdy. Při sklizni brambor dáváme pozor, aby nedocházelo k mechanickému poranění hlíz.

různé odrůdy bramborDlouhodobé skladování brambor po sklizni

Sklizené brambory vytřídíme nejen podle velikosti, ale také podle kvality a necháme řádně oschnout. Zelené či nahnilé hlízy neskladujeme. Hlízy poškozené mechanicky zpracuje přednostně.

Do přepravek je po sklizni skládáme pouze v nízké vrstvě, aby mohly vydýchat na stinném místě při teplotě 12–18 °C. Teprve po 2 – 3 týdnech je uložíme k dlouhodobému skladování ve sklepě. Maximální výška vrstvy pro dlouhodobé skladování se doporučuje 1 metr, ideální teplota pro uskladnění je 4 – 6 °C.