třemdava bílá u nás roste vzácně i ve volné příroděNebezpečí se nemusí skrývat pouze v jedovatých plodech, ale třeba – jako v případě třemdavy – v silicích obsažených v listech. Čím je třemdava nebezpečná? Třemdava bílá (Dictamnus albus) patří do skupiny rostlin, u kterých sluneční světlo zesiluje účinek jejich šťáv při potřísnění pokožky (tzv. fotosenzibilující látky). Stačí letmý dotyk a následné oslunění pokožky a na potřísněném místě se mohou objevit vyrážky až puchýře (kontaktní dermatitida). Puchýře jsou bolestivé a dlouho se hojí. I po zhojení mohou na kůži zůstat po řadu let nehezké jizvy. Nebezpečí se zvyšuje s rozsahem poleptání.

Podobně nepříjemné účinky mohou mít také další rostliny. Výstražný nápis Pozor! Nebezpečná rostlina! mají v pražské botanické zahradě Na Slupi u routy vonné (Ruta graveolens).

Nepříjemnosti může přinést dotek a následné oslunění pokožky také u těchto rostlin: andělika lékařská (Archangelika officinalis), bolševník obecný (Heracleum spondylium), kerblík třebule (Anthriscus cerefolium), miřík celer (Apium graveolens), pastinák setý (Pastinaca sativa), pohanka střelovitá (Fagopyrum sagittatum), rdesno hadí kořen (Polygonum bistorta), rdesno peprník (Persicaria hydropiper), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), všedobr horní (Imperatoria ostruthium).