Zatímco v létě se potýkají rostliny pěstované v nádobách hlavně s vysokými teplotami, v zimě čelí ve zvýšené míře větru a mrazu. Na jaře představují největší nástrahy výrazné teplotní rozdíly v kratkém časovém úseku.



V tomto článku se zaměříme na rostliny, které u nás obvykle zimy přežívají bez větších potíží. Rostlinám, kterým venkovní pobyt v našich podmínkách nesvědčí, jsme věnovali článek Kdy skončit letnění rostlin?

Pokud se chcete ujistit, zda nežijete v místech, kde byste měli některým rostlinám věnovat při přezimování zvýšenou pozornost, nahlédněte do přehledné tabulky Milana Havliše

zimní ochrana koruny rostliny netkanou bílou textiliíindividuální přístup se vyplatí: při zimování rostlin, které pěstujeme dlouhodobě venku v nádobách, musíme vždy vyjít z podmínek na dané lokalitě (nadmořská výška, převažující větry), ke kterým patří také orientace balkonu a z potřeb samotných rostlin. Rozdíl je nejen mezi jednotlivými druhy, ale také mezi různě starými jedinci.

ideální místo:  vždy záleží na našich možnostech. Rostliny bychom měli umístit tam, kde budou chráněny před silným větrem, ostrým sluncem a nadměrnou vlhkostí. Pokud máme k dispozici zahradu, pak je vždy lepší zapustit rostliny do volné půdy. Lépe zimu přečkají, když je vyjmeme z květináčů. Zvýšenou pozornost bychom měli věnovat druhům, které mají speciální nároky na kyselost půdy (např. borůvky, rododendrony).

nohy v teple: nádoby podložíme vhodnou izolační vrstvou. Dobře poslouží pěnový polystyren, kulatina, cihly, hliněné nohy. Toto opatření umožní odtok přebytečné vody a zároveň chrání rostliny před přimrzáním k podložce.

čím více vrstev, tím lepší ochrana: Asi nejnákladnějším řešením je pěstování ve speciálních termoizolačních nádobách. Pokud máme rostliny vysazené v glazovaných květináčích, hrozí u těch, které mají glazuru pouze z vnější strany, že díky povětrnostním podmínkám popraská a bude se loupat. Pokud počítáme s pěstováním rostlin v nádobách venku i v zimním období, je vhodné se už při nákupu nádob informovat, zda snášejí mráz. Samozavlažovací květináče či truhlíky se pro zimování příliš nehodí, naopak běžné plastové truhlíky většinou mráz snášejí dobře.

izolace může být i krásná: rostliny v nádobách chráníme před promrznutím kořenového balu nejlépe upevněním vhodné izolační vrstvy. Posloužit může bublinková fólie nebo kokosová rohož. Nádobu obalujeme vždy pouze z boku. Nikdy nezakrývámeodtokový otvor. Zapomínat bychom však neměli ani na vizuální dojem. Bublinkovou fólii snadno překryjeme např. kusem juty (nabízí se v mnoha barvách) nebo rákosovou rohoží, případně přizdobíme mašlí.

sníh poskytuje rostlinám přirozenou ochranu i vláhuvyzrajte na malé květináče: samozřejmostí by mělo být pěstování rostlin v dostatečně velkých nádobách. Malé květináče jsou náchylnější k pádu a navíc snáze promrzají. Pokud máme více rostlin v menších květináčích, pak je nejsnáze zazimujeme za pomoci větší nádoby, kam je naskládáme a kde prostor mezi nimi vyplníme suchým listím nebo zeminou. Tak získáme výbornou tepelnou izolaci, navíc nebudeme muset řešit problémy se stabilitou za větrného počasí.

kdy přílišná ochrana škodí: ochranu nadzemních částí rostlin volíme uvážlivě. V žádném případě bychom neměli obalit celou rostlinu neprodyšnou fólií. Vytvořili bychom totiž skleníkové prostředí, v kterém by rostliny nepřezimovaly dobře. Pro tento účel používáme materiály prodyšné a nenasákavé (netkané textilie). Velmi dobře poslouží také klasické přírodní materiály, například větvičky chvojí. Rostlinám poskytnou ochranu jak před větrem, tak před silným slunečním zářením.

voda prospívá i škodí: klíčovou roli při zimování rostlin hraje voda. Zvlášť bedlivě bychom měli sledovat vlhkost substrátu u stálezelených rostlin. Prostřednictvím listů se z nich odpařuje poměrně velké množství vody i v mrazivých dnech. Proto je vždy, když mrazy povolí, dobré substrát jednotlivých rostlin zkontrolovat a podle potřeby zalít. Mnohdy se stává, že rostliny přes zimu spíše uschnou, než zmrznou.