Zatímco některé mšice jsou úzce specializované a napadají pouze určitý druh rostlin, jiné se rády přiživí na více hostitelích. Jen ve střední Evropě existuje téměř 850 druhů mšic. Všechny však mají velmi podobný vývoj a tak na jejich likvidaci zabírají obdobné postupy. Období ohrožení mšicemi je u rostlin pěstovaných na zahradě jaro a začátek léta, někdy až do podzimu. Ve skleníku či bytě se mohou mšice objevovat v průběhu celého roku.



Proč je mšic tak moc?

mšice kyjatka růžová (Macrosiphum rosae)Rod mšic patří mezi šestinohý hmyz s proměnou nedokonalou (většinou jsou velké 4-6 mm). Ke svému rozmnožování používají velmi důmyslnou strategii, která jim umožňuje vytvořit za jediný rok 20-30 generací.

Přes zimu přežívají ve stádiu vajíček. Z těch se na jaře vylíhnou takzvané "zakladatelky" (okřídlené larvy, které zhruba po deseti dnech dospějí, ztratí křídla a stanou se z nich živorodé samičky). A pak už se až do podzimu jen množí a množí. Během léta se samičky rozmnožují bez oplození, k vývinu nové larvy dochází uvnitř těla. Jedna samice při dostatečném množství potravy vyprodukuje za svůj krátký život (přibližně tři týdny) až dvě stě dalších samic.

Pokud se noví jedinci přemnoží, narostou mladým samičkám křídla a odlétnou založit novou kolonii jinde. S příchodem podzimu (ochlazení, zkracování délky dne), se vylíhnou i samečkové a dojde k páření. Samice pak nakladou vajíčka, která přečkají zimu. Z těch se na jaře líhnou nové samice. Stávající populace hyne s příchodem prvních mrazíků.

Vývoji mšic mimořádně svědčí dlouhodobě teplé a suché počasí. Při svých výletech se mšice orientují především čichem. Jejich orientaci můžeme znesnadnit např. rozvěšením aromatických bylin do větví ohrožených stromů.

Jak se zbavit mšic

Ideální by byla zahrada, kde žádné mšice nebudou. Takovému stavu můžeme napomoci užíváním vyvážených hnojiv v přiměřeném množství. Zdravé rostliny jsou k napadení mšicemi méně náchylné. Naopak měkké dužnaté stonky způsobené přemírou dusíku mšice velmi přitahují.

Při hledání optimálního způsobu zásahu velmi pomůže znalost rozmnožování tohoto nepříjemného hmyzu. Ne vždy je nezbytně nutné hned sahat po silném chemickém přípravku. Ideální je, když si příroda "pomůže sama". Jak vyplývá z výše popsaného způsobu rozmnožování, při napadení je vhodné reagovat co nejrychleji. Nejen proto, že se mšice rychle namnoží, ale zároveň mohou na rostliny přenést různé choroby.

Mšice škodí sáním na podzemních i nadzemních částech rostliny. To způsobuje zakrslý růst, kadeření, svinování čepelí a změny ve zbarvení listů. Dále mšice škodí přenosem viróz, případně i vylučováním medovice. Tento sladký povlak na listech je postupně základnou pro růst houbových chorob. 

Jako přirozený odpuzovač (repelent) se používá doprovodná výsadba. Lichořeřišnice se vysazuje blízko afrikánů (afrikány přilákají pestřenky a ty pak zamíří i k mšicím na lichořeřišnici). Routa vonná (Ruta graveolens) produkuje hořké látky (třísloviny), a tak pomůže ochránit stromy před mšicemi. Pokud totiž zasadíte routu kolem kmenů stromů, přecházejí třísloviny do mízy a strom se tak pro mšice stává nepoživatelným.

Likvidace přemnožených mšic

  • pestřenka na kvěru růževyužití přirozených vztahů v přírodě - nasazení přírodního predátora. Mšice velmi úspěšně hubí nejen slunéčko sedmitečné (Coccinela septempunctata), ale také zlatoočko (Chrysopa vulgaris), pestřenky (hmyz podobný vosám, lidově zvaný vosičky) nebo parazitická vosička Aphidius colemani, případně jejich larvy.
  • aplikace insekticidu na přírodní bázi (neobsahuje chemii) – nedochází k ohrožení užitečných druhů hmyzu
  • chemické postřiky - jsou poměrně účinné, ale zároveň i agresivní. Často používaný je Pirimor, neměl by škodit slunéčkům. Z dalších přípravků na trhu jsou to např. Talstar, Torant, Mospilan či Decis Flow. V případě velkého zamoření mšicemi se doporučuje nepoužívat stále stejný chemický prostředek – mšice by se mohly vůči němu stát odolnými.

Při hubení mšic nezahubte vše živé

Pokud se rozhodnete pro použití chemických postřiků, předem se seznamte nejen s jejich kladnými vlastnostmi (rychlá a účinná likvidace škůdce), ale i s nepříjemnostmi, které může jejich použití způsobit (délka ochranné lhůty; negativní účinky např. na včely či vodní zdroje a vodní organismy). Naštěstí už nejste odkázáni jen na drobná písmenka na výrobku, ale veškeré důležité informace, včetně ekologických, můžete dohledat prostřednictvím internetu. Stačí do vyhledávače zadat název výrobku a bezpečnostní list.

smrky napadené mšicí smrkovouMšice zaútočily na stříbrné smrky

V květnu se zvlášť ze severní oblasti Čech začaly stále častěji objevovat zprávy o napadení stříbrných smrků pichlavých (Picea pungens). Na základě rozborů se ukázalo, že došlo k nadměrnému přemnožení mšice smrkové (Liosomaphis abietinum, syn. Elatobium abietinum; Hemiptera; Aphididae). V případě napadených smrků je potřeba volit poněkud jiné postupy, než když se nám objeví mšice třeba na růžích. Proto jsme připravili článek s radami jak postupovat v případě napadení smrků mšicí smrkovou: Invaze mšic likviduje stříbrné smrky