Září

Měsíc sklizně i velkých příprav na jaro

  • Září

    V devátém měsíci roku to je na zahrádce zdánlivě jedna velká idylka: sytými květy září mohutné trsy trvalek; sklízíme jablka, hrušky, švestky, ořechy i hroznové víno. V bohatství úrody se předhánějí také rajčata, papriky, lilky, patizony, cukety, malé dýně i fazolky. Není divu, že si zářijový úplněk vysloužil přívlastek sklizňový (anglicky Harvest Moon). Toto označení zmiňuje už počátkem 18. století skotský astronom James Ferguson. Sklizňový úplněk má na severní polokouli nejblíže k podzimní rovnodennosti. Vychází na opačné straně od Slunce a tak po jeho západu osvětluje pole se sklizní.

    Sotva máme pod střechou plody jedné sezony, už abychom dělali zásadní rozhodnutí pro rok příští. Právě teď je nejvyšší čas vytyčit vysazenými cibulemi obrysy příštího jara. Zvolíme-li vhodné odrůdy, pak si můžeme dopřát ještě jednu podzimní sklizeň zeleniny a nebo už vysévat druhy vhodné pro časné jaro. Na závěr jedna upřímná rada na září od Karla Čapka: „...máte-li na své zahrádce kousek svahu nebo terásku, zřiďte si tam skalku. Předně taková skalka je moc krásná, když zaroste polštářky lomikamenu, tařičky, tařice, huseníku a jiných přepěkných horských kytiček; za druhé pak samo budování skalky je dílo znamenité a poutavé...“

  • Zakládáme trávník

    Pokud jsme trávník nezaložili na jaře, můžeme se do toho pustit v září. Dny jsou dostatečně teplé pro to, aby semeno vyklíčilo a do zámrazu stačily rostliny dobře zakořenit. Výsev je vhodné provést do poloviny září. Nesmíme však zapomenout na to, že nový trávník nezískáme jen vysetím semen, ale že je třeba velmi důkladná příprava celé plochy.

  • Poslední zastřižení levandule

    Do poloviny září máme čas naposledy sestřihnout levanduli (Lavandula). Spodní části stonků budou mít čas do zimy obrazit a dobře přezimovat.

    Levandule provoní zahradu i šatník
  • Kontrolujeme a opravujeme oplocení

    Zvlášť tam, kde je pravděpodobnost zimních návštěv zajíců v zahradách, je vhodné důkladně zkontrolovat a případně opravit oplocení. Ušetříte si tím mnohé starosti při zimním hlídání stromků.

  • Sklízíme rakytník řešetlákový

    Zlatočervené plody rakytníku řešetlákového (Hippophaë rhamnoides) dozrávají podle odrůd od konce srpna do začátku října. Plody rakytníku je třeba sklízet včas. V přezrálých se snižuje obsah hodnotných látek, především vitamin C.

    sklizeň rakytníku
  • Sklízíme a zpracováváme úrodu

    V průběhu září sklízíme nejen rajčata, ale také papriky, lilky, patizony, cukety, malé dýně, fazolky, červenou řepu a další druhy zeleniny. Úrodu, kterou není možné zkonzumovat okamžitě, konzervujeme a zamrazujeme, abychom ji uchovali pro zimní období.

    Hakkaidó - dýně, které nemusíte loupat
  • Sbíráme materiál pro podzimní a zimní výzdobu

    Příroda na podzim hýří paletou sytých barev. Právě teď je vhodný čas připravit si do zásoby vhodný materiál. Ať jsou to různé druhy dýní, odkvetlá květenství bodláků či podzimní plody nebo třeba kukuřičné šustí. Nasbíraný materiál můžeme využít nejen při výzdobě interiérů, ale také při přípravě věnečků na hřbitov nebo na výrobu vlastního potpourri.

    Usušte si vzpomínky na léto
    Suroviny pro potpourri
    Kukuřičné šustí využijete nejn na figurky
  • Výsadba okrasných cibulovin

    Okrasné cibuloviny vysazujeme od poloviny září. Pokračovat v této činnosti můžeme ještě během října. Časně kvetoucí druhy (např. sněženky, bledule, šafrány a talovíny) můžeme vysadit přímo do trávníku. Některé cibuloviny (např. modřence, snědky, sněženky) jsou vhodné jako podvýsadba pod stromy a keři. Volíme především listnaté stromy a keře, kde mají cibuloviny na jaře před olistěním dostatek světla.

    Vysazujeme nejprve narcisy, pak tulipány a nakonec hyacinty a kosatce. Tulipány vysazujeme do hluboce zrytého záhonu. Hloubka jamky musí trojnásobně převyšovat výšku cibule. Poutavě působí skupinky přibližně po 20 kusech vzdálených mezi sebou 10 cm. Cibule narcisů se sází do hloubky 10 až 20 cm. Potřebují více vláhy, než ostatní cibuloviny.

    Tulipány - kdy, kam a jaké vysadit
    Příprava pestrého jara začíná už v září
    Nákup cibulí tulipánů
    Modřencová řeka jako inspirace
  • Zakládáme skalku

    Konec léta je velmi vhodným časem pro založení skalky. Aby působila co nejpřirozeněji, je vhodné pracovat s jedním druhem kamenů. Při volbě rostlin bereme v úvahu nejen barevnost květů a dobu jejich kvetení, ale také prostor, který (do šířky i do výšky) pro svůj zdárný růst potřebují. Vzhledem k velmi rozmanitým podmínkám, ze kterých jednotlivé druhy pocházejí, je velmi dobré získat co nejvíce informací o vhodné péči. Při pečlivém výběru druhů rostlin vydrží skalka kvést od jara až do podzimu.

    skalničky pro začátečníky
  • Vysazujeme vřesy a vřesovce

    Při nákupu vřesů a vřesovců si ověříme, zda konkrétní druhy bezpečně přezimují v našich podmínkách. Nabídka je na trhu poměrně široká, některé vřesovce kvetou i v jarních měsících. To vše můžeme při výsadbě zohlednit. Důležité je také vědět, jaké má ten který druh půdní nároky.

  • Dělíme a přesazujeme trvalky

    Většina trvalek je už odkvetlá. Odstraníme suché stonky a velké trsy rozdělíme a rozsadíme. Takto snadno získáme nové rostliny. Po několika letech na jednom místě rostliny ve svém okolí vyčerpaly živiny a přesazení jim prospěje. Vynecháme pouze druhy kvetoucí na podzim. Po přesazení rostlinám věnujeme zvýšenou pozornost, především je důkladně zaléváme.

    Podzimní množení trvalek dělením
  • Trávník provzdušníme, ale už přestaneme hnojit

    Trávník posekáme, ale už nehnojíme. I zalévání výrazně omezíme. Posekanou trávu vždy pečlivě vyhrabeme, pokud někde vznikla holá místa, tak je dosejeme. Konec září je vhodný čas pro provzdušnění trávníku – vertikutaci. Provzdušnění nejen prospěje kořenům trávy, ale patří mezi velmi účinné prostředky v boji proti mechům.

  • Sklízíme semena oblíbených rostlin

    Ne všechny rostliny musíme kupovat každý rok. U řady oblíbených letniček a trvalek stačí, když ve správný čas sklidíme semena. Jen si musíme pečlivě popsat co je co, abychom věděli kdy a kam můžeme semínka vyset. Semena sbíráme pokud možno suchá, případně je před skladováním důkladně dosušíme.

    Sklízíme semena pro další výsevy
  • Přesazujeme dvouletky

    Je poslední termín na přesazení dvouletek, které jsme vyseli na jaře. Můžeme vysévat semena mrazuvzdorných květin, jako jsou stračky, měsíčky, černuchy, chrpy či máky. Místa výsevu si řádně označíme, abychom je na jaře neodstranili i s plevelem. .

  • Jahodníky připravujeme na zimu

    Jahodníky jsou náchylné k namrzání. Od matečních rostlin odstřihneme všechny výhony. Krčky rostlin přihrneme zeminou či kompostem. Rostliny můžeme překrýt chvojím nebo přes celý záhon natáhnout netkanou bílou textilii.

  • Sbíráme či setřásáme vlašské ořechy

    Sklízíme vlašské ořechy. Počkáme, zda spadnou, popřípadě je setřeseme na zem. Po sběru odstraníme slupky, pokud na nich ještě zůstaly a sušíme je po dobu 3 – 5 týdnů v jedné vrstvě na suchém a světlém místě.

    Kdy a jak sklízet vlašské ořechy?
  • Likvidujeme shnilé ovoce

    Shnilé a popadané ovoce průběžně sbíráme. Ukládat jej můžeme do asanační jámy, kterou zasypáváme páleným vápnem.

  • Sklízíme vinnou révu

    Hrozny vinné révy necháváme dozrát co nejdéle, aby zesládly. Hrozny stolních odrůd sklízíme postupně, jak vyzrají a vybarví se. Při sklizni hrozny opatrně odstřihujeme nůžkami nebo odřezáváme ostrým nožem. S velkou opatrností je ukládáme na lísky nebo do košíků, aby se nepomačkaly. Nahnilé bobule odstraňujeme.

    ochrana dozrávajících hroznů
  • Vyséváme hlávkový salát, zimní endivii a kopr

    Počátkem září můžeme ještě vysít hlávkový salát, zimní endivii a kopr pro podzimní sklizeň. Při výběru semen volíme odrůdy s krátkou dobou vývoje.

    Po salátu můžete zasadit opět salát
    Čerstvý kopr stále po ruce
  • Vyséváme ředkvičky

    Vegetační doba ředkviček trvá podle odrůd 28 – 60 dní. Pokud počátkem září vysejeme rané odrůdy ředkviček, dočkáme se sklizně přibližně za měsíc. Ředkvičkám vyhovuje, že se délka dne se v tomto období zkracuje. Bulvičky tak zůstanou křehké a jemné.

    Ředkvičky sklízíme až do prvních mrazíků
  • Ošetříme záhony po sklizni zeleniny

    Po sklizni připravíme záhony na další pěstování: okopeme, zryjeme a odstraníme plevel. Hnojíme s ohledem na plodiny, které chceme v daném místě následující rok pěstovat.

  • Podkládáme tykve

    Zrající plody tykví podložíme prkny nebo dlaždicemi, aby od země neuhnívaly.

  • Připravíme zimní bylinkovou zahrádku

    I v zimních měsících můžeme používat v kuchyni čerstvé bylinky. Stačí, když si část trsů trvalek přesadíme do květináčů. Pro tento účel se zvlášť hodí máta, pažitka, šalvěj, rozmarýn a tymián. Rychle rostoucí letničky (majoránka, petrželka, řeřicha, kerblík) získáme výsevem do nádob.

    rychlení pažitky v zimě
  • Ochrana rostlin před chladem

    Jakmile dojde k poklesu venkovních teplot, přemístíme letněné pokojové rostliny do bytu. Zvlášť v noci dochází k výrazným poklesům teploty a to by mohlo mít pro některé druhy katastrofální důsledky. I další choulostivé rostliny je vhodné při prvních mrazících chránit, například netkanou textilií. K rostlinám, které chlad snadno poškodí, patří mučenka a banánovník. Naopak olivovník či fíkovník první mráz přežije bez úhony.

  • Vysazujeme jehličnany a stálezelené dřeviny

    Pokud toužíme zahradu doplnit jehličnany či stálezelenými dřevinami, pak je začátek podzimu ideálním obdobím. Nejprve dobře připravíme půdu - zaryjeme do ní dobře rozložený hnůj nebo kompost. Rostliny budou mít do zimy dost času zakořenit. Nové i stávající jehličnany a stálezelené dřeviny je vhodné v tomto období vydatně zalévat, aby před zimou nabraly dostatek vláhy.

  • Vyrýváme choulostivé cibule a hlízy

    Ze záhonů vyjímáme cibuloviny a hlízy, kterým naše zimy nesvědčí a mohly by vymrznout. Tedy především mečíky (gladioly) , pryskyřníky a begonie. Hlízy vyjmeme z půdy a necháme oschnout. Pak je dáme do krabice s pilinami a uložíme k přezimování na chladné, suché, tmavé místo.

  • Sklízíme poslední ovoce

    V září sklízíme poslední ovoce. Kromě jablek, hrušek a švestek dozrávají také pozdní ostružiny a vinná réva. Sklizené ovoce pečlivě prohlížíme. Jablka a hrušky natlučené nebo poškozené hmyzem či hnilobou nikdy neukládáme pro zimní skladování. Odrůdy pro skladování rozložíme na lísky a uložíme je v chladné tmavé místnosti. Pravidelně zásoby kontrolujeme a odstraňujeme plesnivé či hnijící kusy.

    Vybíráme nejvhodnější moštárnu
    Sklizeň a zpracování ostružin
  • Fuchsie a muškáty chráníme před chladem

    Fuchsie jsou choulostivější než muškáty. Proto je v případě chladného počasí stěhujeme dovnitř přednostně. Keříky zastřihneme a uložíme do místnosti s teplotou okolo 5 - 10 °C. Zálivku omezíme na minimum – v zimě je stačí mírně zalít jednou za dva až tři týdny. Více je začneme zalévat až od konce února, kdy se začnou připravovat na začátek vegetačního období. Muškáty (palargonie) začneme na přezimování připravovat od poloviny září. Snížíme zálivku, odstraníme uschlé listy a přestaneme je hnojit. Pro přezimování vybíráme pouze pěkné a zdravé rostliny. Muškáty před zazimováním seřízneme přibližně na 1/3 velikosti. Rostliny přeneseme do místnosti nebo na okno, kde je dostatek světla a teplota se pohybuje v rozmezí 5 - 10 °C.

  • Vyséváme zelené hnojení

    Kvalitní organické hnojivo můžeme nahradit tzv. zeleným hnojením. Na záhony, kde nebudeme vysévat košťáloviny vyséváme řepku nebo hořčici. Použít můžeme také tzv. luskoobilní směs - hrách, oves a pelušku. Koncem října rostliny posekáme a následně zaryjeme do půdy. Pro obohacení půdy, na které chceme pěstovat košťáloviny, je vhodný výsev svazenky vratičolisté (Phacelia tanacetifolia).

    Zelené hnojení - kdy a jaké?
    Měsíček lékařský - nenáročný a vděčný
    Afrikán v roli léčitele půdy
  • Vrcholí sklizeň rajčat

    V září vrcholí sklizeň rajčat. Snažíme se rajčata sklidit do příchodu prvních mrazíků. Pokud ještě nejsou všechny plody zralé, můžeme je nechat sklizené dozrát samostatně. Aby dozrávající plody déle vydržely, sklízíme je i se stopkou. Případně vytrhneme celé rostliny a necháme je dozrávat zavěšené v teplejší místnosti. Zralá rajčata bychom neměli skladovat při teplotě nižší než 10 °C, chuť si nejlépe zachovají při teplotách kolem 15 °C.

    zpracování rajčat

Měsíce na zahradě

I kdybychom sebevíc chtěli, většinu zahradních aktivit není možné v lednu provádět. Nastal čas si trochu od toho nekonečného kolotoče sázení, pletí, kopání, rytí, hrabání a sekání odpočinout. O to…
Než jaro vtrhne do zahrad v plné síle a kráse, vysílá první opatrné signály v podobě kvetoucích keřů. Mnohé z nich do našich končin připutovaly z hodně vzdálených koutů světa, například z východní…
Zatímco kalendářní rok začíná lednem, zahradníkův rok by si zasloužil začínat prvním jarním měsícem - březnem. Každý, kdo má k dispozici aspoň kousek půdy, už netrpělivě vyhlíží, kdy už „TO“ začne.…
Zatímco básníci opěvují hlavně květen, zahradníci si náležitě užívají už měsíc předchozí – duben. Nezáleží na tom, zda hospodaříme na hektarech, arech nebo jen metrech čtverečních. Prostě konečně…
Květen je mezi zahrádkáři měsícem oblíbeným i obávaným zároveň. Zahrada hýří pestrou paletou květů; nejpilnější pěstitelé si užívají sklizeň rané zeleniny. Kdyby chtěli majitelé zahrad v květnu…
„Předně my zahradníci chceme mít anglický pažit, zelený jako kulečník a hustý jako koberec, pažit dokonalý, trávník bez poskvrny, drn jako samet, loučku jako stůl...“ vylíčil Karel Čapek v…
„Jó, třešně zrály, zrovna třešně zrály...“ zpívá ve slavné písničce Waldemar Matuška. Zdá se, jakoby text písničky přesně určoval časové období. Ale nahlédnutí do seznamu třešňových odrůd rychle…
Je až neuvěřitelné, jak prazáklad péče o zahrádky zůstává stále stejný. Karel Čapek popisuje srpen jako nejvhodnější čas na dovolenou. A zároveň hned v dalším odstavci přiznává, jak těžké je pro…
V devátém měsíci roku to je na zahrádce zdánlivě jedna velká idylka: sytými květy září mohutné trsy trvalek; sklízíme jablka, hrušky, švestky, ořechy i hroznové víno. V bohatství úrody se předhánějí…
Slunce dokáže na sklonku babího léta vyčarovat na zahrádce nezapomenutelné dny. Květinové záhony hýří sytými barvami třapatek, hvězdnic i chryzantém. Do slušivého barevného hávu podzimních barev se…
Jedenáctý měsíc v roce určitě není z těch, kdy si zahrádkáři mohou dát padla. Právě naopak. Mají poslední šanci dokončit všechny důležité práce před zimou. A protože počasí už bývá touto dobou…
Mezi nejvýraznější ozdoby zimní zahrady patří květy okrasných travin a plody stálezelených dřevin. Ať už jsou to červené bobule hlohu, dřišťálů, cesmín či tisů, oranžové či žluté plody rakytníku a…