Leden

Čas na spřádání plánů

  • Leden

    I kdybychom sebevíc chtěli, většinu zahradních aktivit není možné v lednu provádět. Nastal čas si trochu od toho nekonečného kolotoče sázení, pletí, kopání, rytí, hrabání a sekání odpočinout. O to víc a lépe se na nadcházející zahradníkův rok můžeme připravit teoreticky. Pokud věnujeme dostatečný čas přípravě osevních plánů, tedy rozvažování toho, co, kdy a kam zasít či zasadit v užitkové zahradě, budeme možná překvapeni.

    Vhodné střídání plodin či správně zvolení sousedé ve smíšených záhonech nás sice úplně nezbaví nutnosti fyzické práce, ale čeká nás nejen větší sklizeň, ale také mnohem účelnější využití pozemku i vlastních sil. Dost silná motivace ke strávení nějakého času v moři informací se zahradní tematikou.

    Další skvělou pomůckou při rozvažování o budoucnosti zahrady jsou fotografie z různých ročních období. Rychle nám napoví, kam by se ještě co hodilo nejen velikostí, ale také barevností. Že ještě nemáte se zahradničením zkušenosti? Tak se toho moře informací nelekněte a nechtějte mít hned první rok bobule rybízu velikosti rajčat. Jak výstižně napsal Karel Čapek ve svém sloupku Jak vzniká zahradník: „Proti všemu zdání zahradník se nerodí ze semene, výhonku, cibule, hlízy ani štupru, nýbrž vzniká zkušeností, okolím a přírodními podmínkami.“

  • Kontrola skalniček při oblevě

    Při oblevě zkontrolujeme vysazené skalničky a trvalky, zda je na povrch půdy nevytáhl mráz.

  • Přikrmujeme ptáky

    Pravidelně přikrmujeme ptáky. Dávky zvyšujeme za mrazů a při vyšší sněhové pokrývce. Přikrmovat můžeme až do konce března. Ptákům podáváme pouze kvalitní a nezkaženou potravu. Nikdy na krmítko nedáváme těstoviny, slané, kořeněné a uzené výrobky ani přepálený lůj.

    tukové krmítko - výroba
    co mají ptáci nejraději
  • Kontrolujeme uskladněné ovoce

    Pokračujeme v pravidelných kontrolách ovoce uskladněného ve sklepě, nejlépe jednou týdně. Nahnilé nebo scvrklé plody ihned odstraníme a tím zamezíme dalšímu šíření infekce. Dozrávající odrůdy konzumujeme nebo zpracováváme. Za chladných (ale bezmrazých) nocí sklep vydatně větráme.

  • Dokončíme údržbu zahradnického nářadí

    Pokud jsme to nestihli dříve, dokončíme údržbu zahradního nářadí. Nářadí pro zpracování půdy (např. rýče, hrábě, motyky) očistíme a uklidíme do suchého prostoru. Zrezivělá místa očistíme ocelovým kartáčem a smirkovým papírem či odrezovačem. Potom kovové části namastíme hadříkem napuštěným olejem, dřevěné části natřeme fermeží.

    Péče o zahradní nůžky
  • Chráníme rostliny před přívaly sněhu

    Podle potřeby setřepáváme z jehličnanů a stálezelených dřevin mokrý a těžký sníh. Předejdeme tím poškození větví.

  • Plánujeme další rozvoj zahrady

    Období zimního klidu v zahradě můžeme využít pro zvažování dalšího rozvoje zahrady. Informace najdeme nejen na internetu, ale také v knihách a časopisech. Vždy však musíme brát v úvahu původ informací (zvlášť překlady nás mohou nalákat k pěstování rostlin, kterým naše podnebí nesvědčí).

    Velmi cenným zdroj informací, navíc ověřených lety praxe v našich podmínkách, jsou přednášky. Pořádají je nejen základní organizace Českého zahrádkářského svazu, ale také specializovaná sdružení (např. skalničkáři), ekologická centra, regionální muzea či botanické zahrady.

    Inspiraci ohledně konkrétních rostlin vhodných pro naše klimatické podmínky a také o nejnovějších odrůdách či kultivarech získáme prostřednictvím katalogů. Mnohá zahradní centra či školky je mají dostupné prostřednictvím internetu.  

    Katalogy poradí čím vylepšit zahradu
  • Rychlíme zeleninu

    I tehdy, pokud nemáme k dispozici skleník, můžeme v zimě získat čerstvé vitamíny. Nejlépe se rostlinám daří na okenním parapetu. K rychlení se hodí řeřicha setá, naťová petržel, pažitka, naťová cibule i čekankové puky.

    salát - mladé listy (baby leaf)
    řeřicha zahradní – vitamíny kdykoli a kdekoli
    pažitka - rychlení
    čekankové puky - rychlení
    cibulová nať z okenního parapetu
  • Kontrolujeme uskladněné cibule a hlízy

    Kontrolujeme stav uskladněných cibulí a hlíz okrasných rostlin, které chceme sázet na jaře.

  • Kontrolujeme ochranu stromků a oplocení

    Stromky (zvlášť ty mladší) chráníme nejen před působením vysokých teplot, ale také před okusem zvěře. Kmeny můžeme obalit slámou, rákosem nebo papírem. Při ochraně stromků je třeba počítat s místními sněhovými podmínkami. Ochrana by měla být tak vysoko, aby fungovala i při vyšší vrstvě sněhu. Chrániče kolem stromků v průběhu zimy opakovaně kontrolujeme. Důležitá je také kontrola oplocení zahrady.

  • Dokončíme odběr roubů peckovin

    Pokud jsme to nestihli v prosinci, můžeme ještě v lednu odebírat rouby ovocných peckovin (třešně, višně). Rouby odebíráme nejlépe za bezmrazého počasí. Odebírané letorosty by měly být ze zdravých, jednoletých výhonů, silných jako tužka až prst, nejlépe z vnější (jižní) strany stromu. Nepoužíváme tzv. vlky, ale koncové výhony z obvodu koruny.

    Důležité je, aby nám při skladování rouby nevyschly nebo nevyrašily. Můžeme je uchovávat ve velmi chladném sklepě, ve vlhkém písku. Nejlepší způsob uchovaní roubů je v chlazeném prostředí při teplotách 0 - 2 °C. K tomu nám může posloužit starší chladnička, kam rouby ukládáme v mikrotenových rukávcích.

    Odběr a uchování roubů
  • Průběžně sklízíme zimní zeleninu

    Podle potřeby sklízíme mrazuvzdornou zeleninu. Zimní hlávková kapusta, kadeřávek i růžičková kapusta mohou na záhonech zůstat velmi dlouho a dají se sklízet prakticky kdykoli. U kadeřávku sklízíme vždy jen vnější spodní listy, za příznivějšího počasí tedy může pokračovat v růstu. Při silných mrazech k hlávkám přihrneme zeminu a rostliny přikryjeme netkanou textilií.

    topinambury - sklizeň v zimě
    Růžičková kapusta - nejotužilejší zelenina
    Kdy a jak sklízet zeleninu v zimě
    Kadeřávek, kadeřník či jarmuz
  • Prostřiháváme a zmlazujeme živé ploty

    Teplejší dny, kdy vystoupí teplota nad nulu můžeme prořezávat příliš vytáhlé dřeviny. Je vhodný čas na prostříhávání neopadavých živých plotů. Opadavé (ptačí zob, habr, javor babyka a dřín) můžeme hlubokým řezem začít zmlazovat.

    Střih v této době vynecháme u časně kvetoucích keřů s narašenými pupeny, jako jsou forzýtie, štědřence nebo šeříky. Ty prořežeme až po odkvětu.

  • Rychlíme jarní cibuloviny

    V lednu, maximálně v únoru, vyzvedneme ze země květináče, ve kterých jsme na podzim nechali zakořenit jarní cibuloviny určené k rychlení. Nejčastěji se pro tento účel využívají hyacinty, tulipány, narcisy či modřence. Na tři dny nádoby přeneseme do chladného sklepa a teprve pak do místnosti. Zalijeme je a pokud chceme získat květy na vyšším stonku, pak je překryjeme kornouty z černého papíru. Kornouty odstraníme teprve tehdy, když rostliny vytvoří 10 cm vysoké puky.

  • Vyséváme rané odrůdy zeleniny

    Připravujeme se na jarní výsadbu zeleniny. Od druhé poloviny ledna začínáme s výsevem raných odrůd zeleniny do truhlíčků. Mezi prvními vyséváme salát, květák a celer. Nejlépe nám vyklíčí na světlém místě, kde se pohybuje teplota v rozmezí 18 - 22 °C. Po vyvinutí dvou děložních lístků, nejpozději po objevení prvního pravého lístku, přepícháme rostlinky na vzdálenost 5 cm.

    Rychlíme hlávkový salát
  • Vápnění pomůže v boji proti mechu

    Pokud mezi nepřátele vašeho trávníku patří mech, pak při jeho likvidaci vedle pravidelné údržby pomůže vápnění. Trávník můžeme posypat vápnem ještě v únoru. Vrstva sněhu nevadí. Vápněním neutralizujeme půdu a zabráníme tak růstu mechu v trávníkovém porostu.

    Otazníky kolem vápnění
  • Zahradní jezírko nenecháme celé zamrznout

    V zamrzlém jezírku uděláme díru, abychom zimujícím rybám umožnili přístup vzduchu a zároveň aby došlo k odventilování jedovatých plynů. V žádném případě se nedoporučuje díru v ledu vysekávat nebo vyřezávat. Hluk a otřesy rybám vadí. Díru můžeme vytvořit například speciálním ohřívačem.

  • Připravujeme osevní plán

    Pro nadcházející zahrádkářský rok připravujeme osevní plán, abychom svůj pozemek využili co nejúčelněji. Při plánování zvlášť dbáme na dodržení střídání rostlin podle tratí, tedy podle jejich nároků na živiny.

  • Vyséváme okrasné květiny

    Pokud si chceme vypěstovat druhy rostlin vhodných do truhlíků, které mají dlouhou vegetační dobu, vyséváme v lednu, nejpozději v únoru. K takovým rostlinám patří petúnie, pelargónie, dračíky i lobelky. Pro správný růst těchto rostlin je důležitá nejen teplota, ale také dostatek světla. Pokud nemáme moc světlé místo, vyséváme raději až v únoru. 

  • Chráníme kmeny stromů před poledním sluncem

    Dříve se chránily kmeny vápenným nátěrem. Ten však snížil přehřátí pouze o 5-6 °C. Více se osvědčilo zakrytí kmenu z jižní strany prkny. Toto opatření dokáže snížit výhřevnou teplotu o 14 – 16 °C. Koncem března tyto desky odstraníme.

Měsíce na zahradě

I kdybychom sebevíc chtěli, většinu zahradních aktivit není možné v lednu provádět. Nastal čas si trochu od toho nekonečného kolotoče sázení, pletí, kopání, rytí, hrabání a sekání odpočinout. O to…
Než jaro vtrhne do zahrad v plné síle a kráse, vysílá první opatrné signály v podobě kvetoucích keřů. Mnohé z nich do našich končin připutovaly z hodně vzdálených koutů světa, například z východní…
Zatímco kalendářní rok začíná lednem, zahradníkův rok by si zasloužil začínat prvním jarním měsícem - březnem. Každý, kdo má k dispozici aspoň kousek půdy, už netrpělivě vyhlíží, kdy už „TO“ začne.…
Zatímco básníci opěvují hlavně květen, zahradníci si náležitě užívají už měsíc předchozí – duben. Nezáleží na tom, zda hospodaříme na hektarech, arech nebo jen metrech čtverečních. Prostě konečně…
Květen je mezi zahrádkáři měsícem oblíbeným i obávaným zároveň. Zahrada hýří pestrou paletou květů; nejpilnější pěstitelé si užívají sklizeň rané zeleniny. Kdyby chtěli majitelé zahrad v květnu…
„Předně my zahradníci chceme mít anglický pažit, zelený jako kulečník a hustý jako koberec, pažit dokonalý, trávník bez poskvrny, drn jako samet, loučku jako stůl...“ vylíčil Karel Čapek v…
„Jó, třešně zrály, zrovna třešně zrály...“ zpívá ve slavné písničce Waldemar Matuška. Zdá se, jakoby text písničky přesně určoval časové období. Ale nahlédnutí do seznamu třešňových odrůd rychle…
Je až neuvěřitelné, jak prazáklad péče o zahrádky zůstává stále stejný. Karel Čapek popisuje srpen jako nejvhodnější čas na dovolenou. A zároveň hned v dalším odstavci přiznává, jak těžké je pro…
V devátém měsíci roku to je na zahrádce zdánlivě jedna velká idylka: sytými květy září mohutné trsy trvalek; sklízíme jablka, hrušky, švestky, ořechy i hroznové víno. V bohatství úrody se předhánějí…
Slunce dokáže na sklonku babího léta vyčarovat na zahrádce nezapomenutelné dny. Květinové záhony hýří sytými barvami třapatek, hvězdnic i chryzantém. Do slušivého barevného hávu podzimních barev se…
Jedenáctý měsíc v roce určitě není z těch, kdy si zahrádkáři mohou dát padla. Právě naopak. Mají poslední šanci dokončit všechny důležité práce před zimou. A protože počasí už bývá touto dobou…
Mezi nejvýraznější ozdoby zimní zahrady patří květy okrasných travin a plody stálezelených dřevin. Ať už jsou to červené bobule hlohu, dřišťálů, cesmín či tisů, oranžové či žluté plody rakytníku a…