Duben

Raší i to, nač nejsme zvědavi

  • Duben

    Zatímco básníci opěvují hlavně květen, zahradníci si náležitě užívají už měsíc předchozí – duben. Nezáleží na tom, zda hospodaříme na hektarech, arech nebo jen metrech čtverečních. Prostě konečně můžeme naplno začít se vším tím setím, pletím, sázením, hnojením, zaléváním, sekáním a zastřiháváním. Zahradníkův duben popsal velmi výstižně Karel Čapek: „Duben, to je ten pravý a požehnaný měsíc zahradníkův. Ať si jdou do háje milenci se svým velebením máje; v máji stromy a květiny jenom kvetou, ale v dubnu vyrážejí; vězte, že toto klíčení a rašení, ty puky, pupence a kličky jsou největším divem přírody...“

    Kdyby tak vyráželo jen to, po čem toužíme. Naprosto drze se o svůj prostor hlásí též plevele. Chovají se, jakoby jim někdo dal generální pardon. Mráz je většinou nevyhubí, semena jim dozrávají tak rychle a v takovém množství, že se nestačíme divit. A ty důmyslné kořeny! Pcháč oset či přeslička rolní mají tak křehké podzemní výhony, že je přetrhnete i při nejvyšší opatrnosti. Oproti tomu podzemní výhony pýru plazivého jsou náramně houževnaté. Bohatě se větví a tak půdu svými oddenky doslova proštupují. Na jednom metru čtverečním prý dokáže pýr vyprodukovat oddenky v délce úctyhodných 350 metrů!

    Pro samý plevel se nezapomeňte důkladně porozhlédnout kolem sebe. Tolik odstínů zelené snad v žádném jiném měsíci není k vidění. A do vší té zeleně se rozzáří zlatice (Forsythia), lidově zvaná zlatý déšť. Vypadá to, jakoby někdo ze dne na den vystavěl kolem našich obydlí kilometry sytě žlutých hradeb. Královsky vznešeně působí magnólie (šácholany). Pokud někde v zahradě rozkvetou, zaručeně je nepřehlédnete. Ať už se „obléknou“ do květů bílých, krémových, žlutých, růžových, fialových či purpurových.

  • Vyséváme zeleninu

    Pokračujeme ve výsevech zeleniny do volné půdy, které jsme započali v březnu. Na záhony v průběhu dubna vyséváme mrkev, salát, červenou řepu, hrách dřeňový a cukrový, pór, mangold, špenát, ředkvičky.

    salát můžete zasadit na stejné místo
    mrkev - triky pro pěstování
    mangold je vlastně řepa
    hrášek - pro bohatou úrodu
  • Počátkem vegetace přihnojíme jahody

    Jakmile začnou jahodníkům rašit středová srdéčka, aplikujeme vhodné organické hnojivo. Velmi dobře působí zkvašené slepičince (prodávají se v granulované či tekuté formě) či kravský hnůj. Na trhu jsou nejen hnojiva určená na drobné ovoce, ale i přímo pro jahody. Kromě hnojiv s čistě organických jsou na trhu i dvousložková hnojiva, která kromě organické složky obsahují také složku minerální.

  • Dokončíme základní řez růží

    Do poloviny dubna provádíme základní řez růží. Nejprve odstraníme suché a poškozené výhony, pak zkrátíme silnější výhony na tři až pět oček. Čím slabší je výhon, tím silněji jej zkrátíme. Růžím prospěje přidání kompostu, přihnojení a zálivka. Odhrneme zeminu, kterou jsme k růžím nahrnuli jako zimní ochranu.

  • Zakládáme trávník

    Jaro je ideální pro zakládání trávníků. Nejvhodnějším časem je období od poloviny dubna do konce května. Půda je v této době již teplejší, ale je stále dostatečně vlhká. S přípravami začneme v dostatečném předstihu. Pro dobrý výsledek je třeba důkladně odstranit plevel a dobře srovnat terén.

    Při zakládání trávníku bychom neměli opomenout vhodný výběr a umístění chodníků, popř. i výběr obrubníků.

    Dalším vhodným obdobím pro zakládání trávníků je září až říjen (podle aktuálního počasí).

    Volba vhodného obrubníku
    Inspirace - chodník pro vaši zahradu
  • Dokončíme výsadbu ovocných stromků

    Do jam připravených na podzim vysadíme ovocné stromky. Jaro je nejvhodnější čas pro výsadbu broskvoní a jiných teplomilných dřevin (meruňky, mandloně, ořešáky). Stromky sázíme do teplejší, sluncem prohřáté půdy. Pak se mnohem lépe ujímají.

  • Zakořeníme bramborové hlízy

    Předklíčenou sadbu brambor zasypeme 7-10 dní před výsadbou směsí rašeliny a kompostu, kterou udržujeme přiměřeně vlhkou. Hlízy vytvoří kořínky, s kterými je sázíme. Takto získáme sadbu pro nejranější sklizeň. Naklíčené brambory sázíme do půdy vyhřáté na minimálně 6°C.

  • Průběžně odstraňujeme plevel

    Plevelné rostliny odstraňujeme průběžně. Důležité je, abychom jim neumožnili reprodukci – tedy dozrání semen. Plevelné rostliny s dlouhými a křehkými kořeny se snažíme likvidovat celé. Vytrvalé plevele nikdy nedáváme do kompostéru, protože bychom si jimi "pohnojili" záhony před další výsadbou.

    svlačec rolní
    sedmikráska
    rozrazil perský
    pýr plazivý
    pcháč rolní (oset)
    pěťour maloúborný
    pampeliška
    bršlice kozí noha
  • Vysazujeme jahodník

    Pokud jsme to z nějakého důvodu nestihli vysadit jahodník v minulém roce, můžeme to ještě napravit v jarních měsících. Vysazovat můžeme klasické – čerstvé (zelené) sazenice. Musíme však počítat s tím, že s nárůstem teploty na jaře probíhá u jahodníků rychlejší vývin květů a tím se zhoršuje ujmutí sazenic.

    Druhou možností je výsadba chlazené sadby, tzv. frigo. Sazenice se odebírají z pole v období pozdního podzimu (tj. až když je rostlina ve vegetačním klidu) a v tomto stavu se udržují až do výsadby. Výsadbu frigosadby můžeme provádět od počátku dubna až do konce června. Výhodou je lepší ujmutí sazenic i při vyšších teplotách a při menší potřebě závlahy (rostliny nemají listy, nevyžadují tolik vody). V roce výsadby musíme počítat s přibližně pětinovým výnosem.

    výsadba jahodníku - kdy a jak
  • Vysazujeme mečíky a jiřiny

    V druhé polovině dubna vysazujeme okrasné květiny, jejichž hlízy přezimovaly na bezmrazém místě. 

    Mečíky (Gladiolus) musíme zasadit dostatečně hluboko, aby se v době květu nevyvracely. Dostatečná hloubka pro výsadbu je 10 cm, neuškodí ani 15 cm. Pokud je budeme vysazovat postupně, déle si užijeme jejich kvetení. 

    Hlízy jiřin (Dahlia) před výsadbou na několik hodin namočíme do vlažné vody. Tak podpoříme rychlé rašení.

  • Pro sadbu vyséváme cukety, melouny a okurky

    Pro domácí předpěstování vyséváme v druhé polovině dubna plodovou zeleninu, konkrétně cukety, vodní i cukrové melouny a okurky. Sazenice na záhon dáváme až po zmrzlých, tedy na konci května.

  • Vysazujeme plamének

    V průběhu dubna a května je nejvhodnější doba pro výsadbu plaménků (Clematis). Vzhledem k prodeji v kontejnerech můžeme plaménky sázet celoročně. Sazenice vysazujeme o 10 až 15 cm hlouběji, než rostly v pěstitelské nádobě. Naroubovaná část kultivaru si pak může vytvořit vlastní kořeny a tak se stane méně závislá na původní odnoži.

    Dobře si poznamenáme název zakoupené odrůdy. Díky tomu snadněji zjistíme, do které skupiny plamének patří. Jedině tak budeme moci správně určit, který druh řezu a v jakém období je pro náš kultivar vhodný.

    Plamének ozdobí ploty i staré zdi
  • Jednotíme výsevy zeleniny

    Jednotíme raně vysetou zeleninu (ředkvičky, saláty, kořenovou zeleninu, kedlubny).  Při jednocení upravujeme vzdálenost rostlin v řádku na požadovaný spon. Ředkvičky jednotíme brzy - nejlépe, když se objeví první pár pravých lístků.

  • Pečujeme o balkonové rostliny

    Pokračujeme v péči o rostliny, které jsme přes zimu uložili do prostor s nižší teplotou. Odstraníme odumřelé části a rostliny podle potřeby seřízneme. Sledujeme, zda se neobjeví škůdci. Pokud ano, co nejrychleji se je snažíme zlikvidovat. Zároveň je vhodný čas na přesazení balkonových rostlin.

  • Vysazujeme trvalky

    V dubnu vysazujeme trvalky kvetoucí v létě a na podzim. Trvalky kvetoucí na jaře je vhodnější vysazovat až po odkvětu.

  • Černý rybíz chráníme před vlnovníkem

    Pokud na černém rybízu objevíme kulovitě nabobtnalé pupeny, je to signál napadení drobným škůdcem - vlnovníkem rybízovým. V jediném napadeném pupenu se nachází větší množství roztočů o velikosti přibližně 0,2 mm. Nemocné pupeny ničíme současně s výhony. Při silném napadení ošetříme rostliny v krátkých intervalech vhodným postřikem. 

  • Dokončíme řez ostružiníku

    Pokud jsme to nestihli na podzim, odplozené dvouleté výhony ostružiníku křovitého (Rubus fruticosus) ustřihneme rovnou u země. Silné jednoleté rostliny zkracujeme o třetinu délky. Postranní výhony zkrátíme asi na 2 očka. Přízemní výhony rozdělíme a přivážeme k opoře (drátěnce). Než začneme s řezem, měli bychom vědět, zda pěstujeme odrůdu jednou nebo dvakrát plodící. Více podrobností k řezu najdete v samostatném článku.

    ostružiník - řez
  • Růže chráníme před mšicemi

    Krátce po té, co růžím vyraší první listy, se objevují i první škůdci. Pravidelně rostliny kontrolujeme, abychom mohli zasáhnout co nejdříve. Mezi nejčastěji se vyskytující škůdce na růžích patří mšice, konkrétně kyjatka růžová (Macrosiphon rosea). Mšice se nejčastěji objevují na koncích výhonků a poupatech. Tím způsobují jejich zakrnění a zbrzdění růstu. Mšice se vyskytují především za teplého a suchého počasí.

    První nálety mšic můžeme likvidovat mechanicky - setřením rukou. Abychom nezahubili přirozené nepřátele mšic (slunéčko sedmitečné, zlatoočko pestřenky), je důležité při volbě postřiku zvážit všechny jeho negativní dopady nebo rovnou zvolit takový přípravek, který nehubí užitečný hmyz.

    S likvidací mšic neotálejte
  • Trávník pravidelně sekáme

    Pro zpevnění povrchu půdy a pro její vyrovnání použijeme válcování. Pak trávník prohrabeme a posekáme na výšku přibližně 3 cm. Sekat stačí 2x měsíčně. Poničené kusy trávníku odstraníme a vzniklé mezery zasypeme zeminou a osejeme travním semenem.

    jarní péče o trávník
  • Odstraňujeme kořenové odnože šeříku

    Odstraňujeme kořenové odnože u šeříku obecného (Syringa vulgaris). Kořenové výhony (plané výhony) se objevují po celé vegetační období často až ve více než metrové vzdálenosti od mateřské rostliny. Tyto výhony odstraňujte okamžitě a co možná nejhlouběji.

  • Čistíme záhon s jahodami

    Teplejší dubnové dny využijeme k odstranění starých, odumřelých a suchých listů ze záhonu jahod. Mohou být nositeli houbových chorob a škůdců. Za sucha je možné listy vyhrabat, za vlhka je lépe odstraníme nůžkami. Listy ze zdravých porostů jahodníku můžeme zkompostovat, pokud došlo k jejich napadení, raději je spálíme. Ta uhynulé rostliny doplníme náhradní sazenice. Je-li půda slehlá, opatrně ji kolem jahodníků nakypříme.

  • Jarní výsadba česneku

    Výsadba česneku je na jaře možná až do května, ale zbytečně dlouho bychom pak čekali na úrodu. Při jarní výsadbě sázíme stroužky pouze do hloubky 5 cm. Pokud se chceme vyhnout nebezpečí napadení česneku houbomilkou česnekovou (Suillia univittata), nesázíme česnek na jaře dřív než počátkem března. Česnek nepěstujeme tam, kde bezprostředně před ním rostly brambory, rajčata, pór nebo cibule. Na stejné místo česnek nesázíme dříve než za čtyři roky.

  • Čistíme zahradní jezírka

    Zahradní jezírka a jiné vodní hladiny bychom měli včas vyčistit, aby případní vzácní hosté v podobě žab měli v období rozmnožování klid.

Měsíce na zahradě

I kdybychom sebevíc chtěli, většinu zahradních aktivit není možné v lednu provádět. Nastal čas si trochu od toho nekonečného kolotoče sázení, pletí, kopání, rytí, hrabání a sekání odpočinout. O to…
Než jaro vtrhne do zahrad v plné síle a kráse, vysílá první opatrné signály v podobě kvetoucích keřů. Mnohé z nich do našich končin připutovaly z hodně vzdálených koutů světa, například z východní…
Zatímco kalendářní rok začíná lednem, zahradníkův rok by si zasloužil začínat prvním jarním měsícem - březnem. Každý, kdo má k dispozici aspoň kousek půdy, už netrpělivě vyhlíží, kdy už „TO“ začne.…
Zatímco básníci opěvují hlavně květen, zahradníci si náležitě užívají už měsíc předchozí – duben. Nezáleží na tom, zda hospodaříme na hektarech, arech nebo jen metrech čtverečních. Prostě konečně…
Květen je mezi zahrádkáři měsícem oblíbeným i obávaným zároveň. Zahrada hýří pestrou paletou květů; nejpilnější pěstitelé si užívají sklizeň rané zeleniny. Kdyby chtěli majitelé zahrad v květnu…
„Předně my zahradníci chceme mít anglický pažit, zelený jako kulečník a hustý jako koberec, pažit dokonalý, trávník bez poskvrny, drn jako samet, loučku jako stůl...“ vylíčil Karel Čapek v…
„Jó, třešně zrály, zrovna třešně zrály...“ zpívá ve slavné písničce Waldemar Matuška. Zdá se, jakoby text písničky přesně určoval časové období. Ale nahlédnutí do seznamu třešňových odrůd rychle…
Je až neuvěřitelné, jak prazáklad péče o zahrádky zůstává stále stejný. Karel Čapek popisuje srpen jako nejvhodnější čas na dovolenou. A zároveň hned v dalším odstavci přiznává, jak těžké je pro…
V devátém měsíci roku to je na zahrádce zdánlivě jedna velká idylka: sytými květy září mohutné trsy trvalek; sklízíme jablka, hrušky, švestky, ořechy i hroznové víno. V bohatství úrody se předhánějí…
Slunce dokáže na sklonku babího léta vyčarovat na zahrádce nezapomenutelné dny. Květinové záhony hýří sytými barvami třapatek, hvězdnic i chryzantém. Do slušivého barevného hávu podzimních barev se…
Jedenáctý měsíc v roce určitě není z těch, kdy si zahrádkáři mohou dát padla. Právě naopak. Mají poslední šanci dokončit všechny důležité práce před zimou. A protože počasí už bývá touto dobou…
Mezi nejvýraznější ozdoby zimní zahrady patří květy okrasných travin a plody stálezelených dřevin. Ať už jsou to červené bobule hlohu, dřišťálů, cesmín či tisů, oranžové či žluté plody rakytníku a…