Pampelišky patří, společně s jetelem a sedmikráskou, mezi nejčastější plevele v trávníku. Potíže však dovedou udělat i v ostatních částech zahrady – ať už na záhonech zeleninových či okrasných. Na rozdíl od kulturních plodin se mnohem lépe přizpůsobují zhoršeným klimatickým a půdním podmínkám. Pampeliška je původní v Evropě a v Asii, zavlečena byla do Severní Ameriky a do Austrálie. Jako plevel se uplatňuje ve více než 60 zemích, především v mírném pásmu (až do nadmořské výšky 3 660 m n.m.)



Pokud vás pampeliška zajímá spíše jako rostlina, doporučujeme článek Pampelišky čekají na své objevitele. Možná budete překvapeni, kolik u nás roste různých druhů pampelišek a jaké množství jmen získaly.

Jak na pampelišky

květ pampelišky od poupěte po semenaJeště dřív, než vám představíme možné způsoby likvidace pampelišek, připravili jsme pro vás několik poznámek "ze života". U pampelišky platí totéž, co u ostatních plevelných rostlin: čím lépe se seznámíme s jejími nároky, tím lépe se nám s ní podaří bojovat.

  • pampeliška je vytrvalý plevel z čeledi hvězdnicovitých
  • v půdě zakořeňuje jednoduchým až větveným kůlovým kořenem, který dosahuje tloušťky až 3 cm. V příznivých podmínkách může dorůst až do hloubky 50 cm!
  • v prvním roce vyrůstá z nažek pouze bohatá listová růžice s listy různých tvarů
  • v dalších letech vytváří každá listová růžice několik dutých bezlistých stvolů, ukončených jediným velkým květním úborem.
  • pampeliška dává přednost stanovištím dobře zásobeným živinami (především dusíkem) a vodou (zavlažované porosty).
  • Časté sečení přispívá k rozvoji pampelišek v pícninách i v okrasných a sportovních trávnících.
  • pampeliška je krátkodenní rostlina, kvete hlavně brzy na jaře (duben – květen). Jednotlivé rostliny mohou vykvést i později.
  • plodem jsou ochmýřené nažky dlouhé 2,5 – 3,5 mm. V úboru je 100 – 300 květů, dozrávání až 150 nažek. Jedna rostlina může během vegetace vytvořit až několik tisíc nažek (uvádí se 5 – 7 000 semen).
  • nažky se nejčastěji rozšiřují větrem, vodou (chmýr slouží jako plovací zařízení) a zvířaty (chmýr se zachycuje na srst zvířat) na velké vzdálenosti. K dalšímu šíření dochází osivem, půdou, nářadím komposty, hnojem.
  • stav klidu (tzv. dormance) je u pampelišky minimální. Nažky mají po dozrání vysokou klíčivost (90%)! Nedostatečně dozrálé nažky klíčí jen z 20%. Životnost nažek v půdě je tři roky.
  • nažky při klíčení potřebují světelné záření (jsou fotoblastické), vyklíčit dokážou ještě i z 1 cm pod povrchem půdy. Z hloubky větší než 4 cm nejsou schopné pampelišky klíčit.
  • nažky klíčí v širokém rozmezí teplot od 10 do 25 oC

Pampelišky likvidujte od kořene

odkvetlé pampelišky v ovocném saduPokud chcete s pampeliškami zatočit co nejdůkladněji, můžete to zvládnout i bez herbicidů. Samozřejmostí by mělo být, že nenecháme další rostliny šířit semeny. Ideální je rostlinu vyrýpnout v době, kdy se zásobní látky v kořenech vyčerpají na tvorbu květů. Většinou nevyrýpneme celý kořen, ale v případě pampelišek to tolik nevadí. Vegetativní rozmnožování částmi kořenů je u těchto rostlin oproti ostatním běžným vytrvalým plevelům (pýr, pcháč) méně intenzivní.

Nové rostliny mohou vytvářet kořenové segmenty dlouhé nejméně 2,5 cm. Intenzita obrůstání závisí na termínu podřezání: 

  • časně na jaře (do poloviny května) je intenzita obrůstání nízká (do 10%). Květonosné stvoly se na rostlinách, které vzniknou z odříznutých kořenů, vytvářejí obvykle až v dalším roce. 
  • v průběhu června a července se intenzita obrůstání zvyšuje až na 100%. V tomto období je tedy jakékoli mechanické odstraňování pampelišek práce více než Sisyfovská.