svinka obecná patří mezi suchozemské korýšeSvinky patří mezi suchozemské korýše – stejnonožce (Isopoda). Vyznačují se zploštělým tělem, přisedlýma očima a sedmi páry nohou. Jsou světloplaché, proto se přes den ukrývají na temných vlhkých místech (pod kameny, dřevem a jinými předměty). Tam tvoří skupinky jedinců různého stáří. Mladé svinky jsou bílé, dospělé jsou podle druhu šedé nebo hnědé.



Svinky jsou aktivní především v noci, kdy se vydávají na lov. Živí se rozkládajícími se zbytky rostlin a živočichů. Proto se jim zvlášť dobře daří v kompostech. Své české jméno získaly svinky pro své chování: v případě ohrožení se stáčejí (svinují) do kuličky. Velmi podobně vypadají a žijí stínky (Porcellio scaber) – jsou však více odolné vůči suchu. Také se nedokážou svinout do úplné kuličky jako svinky.

K nejznámějším členům rodu svinek patří svinka obecná (Armadillidium vulgare), kterou naši předci znali jako pásovče obecné. V zahradě patří za normálních okolností k užitečným živočichům. Svinky a stínky žijí obvykle dva až tři roky. Samičky kladou snůšky jednou až dvakrát ročně, v průběhu léta. Malá vajíčka nosí až do vylíhnutí nalepená na spodní straně těla.

Když svinky škodí

Samozřejmě, že i v případě svinek platí přísloví všeho moc škodí. Pokud dojde k jejich nadměrnému rozšíření, mohou působit škody na klíčících rostlinách a sadbě. Svinky se vyskytují ve velkém množství tam, kde mají dostatek úkrytů. Zvýšenou pozornost musíme věnovat jejich výskytu ve sklenících a pařeništích. Nejčastěji svinky napadají plody ležící přímo na vlhké půdě - mladé cukety, okurky, tykve a jahody.

Zvlášť nepříjemné je, pokud se svinky usadí ve sklepě. Tam jsou schopny vyžírat jablka nebo třeba brambory. Právě proto je velmi důležitá prevence, tedy důkladná dizinfekce (vysíření) sklepa před tím, než začneme skladovat úrodu na zimu. Podcenit bychom neměli ani pravidelnou kontrolu uloženého ovoce a zeleniny.

Jak se před svinkami bránit

Výhodou je, že svinky neputují na velké vzdálenosti. Proto můžeme jejich výskyt v zahradě částečně ovlivnit. 

  • Místa, kde je působení svinek žádoucí (např. kompost), zakládáme v co největší vzdálenosti od prostor, kde po těchto tvorech netoužíme (skleníky, zimní zahrady, sklepy).
  • Čas od času zahradu zkontrolujeme, zda jsme svinkám (byť nevědomky) nepřipravili ideální úkryty. 
  • Prostory s častějším výskytem svinek (sklepy, skleníky, pařeniště) pravidelně konrolujeme, čistíme rostliny a odstraňujeme jejich odumřelé části.
  • Pokud se svinky například ve sklepě vyskytují v nadměrném množství, nabídneme jim denní úkryt, který pravidelně kontrolujeme a vyprazdňujeme na kompost. Využít můžeme stará prkna, dřevitou vlnu, mírně narušená jablka a brambory. Dobře fungují také vyždímané pomeranče nebo květní lůžka slunečnic zbavená semen.